Živé vysílání

04:00 Doteky
Zdroj naší síly (7/14): Když nás zneužili a týrali (2/2) (R)
04:30 Život víry
(R)
05:00 Okno do historie
Inkvizice (19) (R)
05:30 Houpací křeslo
Nejhlubší kořeny (6/6) (R)
05:50 Čtení z Bible 21

Vysíláním vás provází

Vysíláme
noční reprízy

Myšlenka na den

Znovuzrozená mrtvola duchovní


5. Co je to hřích?

Zdá se mi, že se v posledních letech slovo hřích používá stále méně a méně a dokonce by se dalo s trochou nadsázky říct, že se stává archaizmem - tedy slovem zastaralým a nepoužívaným. Přesto je to výraz, bez kterého se v našem pořadu prostě nemůžeme obejít. Jeho význam je totiž těžko nahraditelný jiným vyjádřením. Co tedy slovo hřích znamená a co označuje.

 

 

Úplně nejjednodušeji bychom mohli význam tohoto slova opsat tak, že "se něco nepovedlo, něco jsme udělali špatně". To je však velmi obecné vyjádření a podstatnou a důležitou část významu bychom úplně pominuli. K tomu, aby se nějaká chyba, nebo nějaký skutek, dal nazvat hříchem, je nutné, aby si "hříšník" - tedy ten kdo skutek vykonal - uvědomil, že udělal chybu, že zhřešil. A právě to je důvod, proč dal Bůh každému člověku velmi zajímavý dar - který tedy mimochodem mnozí považují za překážku. Tím darem je svědomí. Víte, když došlo na světě k prvnímu hříchu, tedy když Adam s Evou ochutnali ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého, tak jim nikdo nemusel vysvětlovat, že udělali něco, co dělat neměli - že se něco pokazilo. Oni v tu chvíli dokázali rozpoznat zlé od dobrého a jejich první starostí bylo zakrýt svoji nahotu. A tím se dostáváme k jednomu velmi zásadnímu významu slova hřích. Hřích mimo jiné znamená "netrefit se do cíle". Když jsem před několika lety na letním táboře Armády spásy vysvětloval dětem význam slova hřích, použil jsem k tomu názornou pomůcku, která děti velmi bavila. Vzali jsme si luk a šípy a začali jsme střílet na terč. Když už se někomu vůbec podařilo vystřelit, nutno podotknout, že některé děti to drželi poprvé v ruce, tak stejně drtivá většina šípů končila mimo terč. Když jsem nechal nějakou dobu děti takhle se trápit, zeptal jsem se jich, jaký z toho mají pocit. Všem se to nesmírně líbilo, ale stejně tak ve všech začínal pomalu růst vztek, protože se nedokázali trefit - a přitom se tak strašně snažili. Víte, řekl jsem dětem, stejně je to s hříchem. I přesto, že se strašně moc chceme trefit přesně do černého, tak nám ty naše šípy lítají všude možně, jen ne tam, kam bychom chtěli. Apoštol Pavel popsal tuto situaci ve svém listě do Říma v 7.kapitole 18.verši kde říká "chtít dobro dokážu, ale vykonat už ne. Vždyť nečiním dobro, které chci, ale zlo které nechci". Co s tím mám dělat? Kdo mě vysvobodí z tohoto otroctví? Když hřešit je nejen tak jednoduché - jde to vlastně úplně samo, ani se nemusíme moc snažit. Ale navíc myslím všichni dobře známe "chuť zakázaného ovoce". Každý z nás myslím máme tu zkušenost že "sousedova tráva je prostě zelenější". V knize přísloví se říká (9:17) "Kradená voda je sladká a pokoutný chléb blaží".
Hřích tedy označuje jakýkoliv skutek a Pán Ježíš dokonce posouvá hranici hříchu i k pouhé myšlence, který není v souladu s Boží vůlí. Je to tedy vše, co se míjí Božím plánem s naším životem.
Dovolte mi se však ještě na chvíli vrátit k mému vyprávění o onom letním táboře, kde jsem hřích přirovnal ke střelbě na terč. Když jsem dětem vysvětlil, že hřích znamená netrefit se do určeného cíle, byly velmi zklamané z toho, jak velmi těžké a vlastně absolutně nemožné je nehřešit - tedy vždycky a za všech okolností se trefit do černého. V tu chvíli jsem se zeptal "co s tím tedy uděláme? Je možné se nějak zlepšit v našem snažení?" Někdo z dětí řekl "tak nám to ukaž, nauč nás to" - a myslel tím střelbu z luku. Vzal jsem tedy luk a šíp a ukázal jsem jim, jak se to dělá. Musím se přiznat, že jsem se sice netrefil naprosto přesně do černého, ale můj šíp alespoň zasáhl určenou výseč. "My už víme jak na to" křičeli děti a znovu se pustili s novým elánem do střelby. Výsledky však byly jen o malinkatý kousíček lepší - vlastně se skoro vůbec nic nezměnilo. Co s tím? Nakonec jedno z dětí řeklo "pomoz mi s tím". Přistoupil jsem proto k němu zezadu, společně jsme vzali do ruky luk a šíp, správně ho usadili do tětivy, napjali, zamířili a vystřelili. Šíp se zabodl do terče! "Právě jsi se trefil do Boží vůle", řekl jsem. "Ale ten šíp není uprostřed" namítlo jedno z dětí. "To je pravda" odpověděl jsem, "přesto však je to co se stalo naprosto ukázkovým příkladem naplnění Boží vůle". Boží svrchovaným plánem a tím pádem i naplněním jeho vůle, totiž není na prvním místě dodržování veškerých jeho pravidel, ale láskyplný vztah s Jeho stvořením - tedy s člověkem. Tím, že si uvědomíš svoji nedostatečnost, poprosíš Hospodina o pomoc, dovolíš mu, aby k tobě přistoupil, dotkl se tě a proměnil tě, s ním vstoupíš do vztahu a i přesto, že se i s Jeho pomocí ne vždycky trefíš, láskou k němu vlastně naplňuješ jeho svrchovaný plán. Petr ve své první epištole říká "láska přikryje množství hříchů".

Vytisknout E-mail

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.