Živé vysílání

04:00 Doteky
Zdroj naší síly (7/14): Když nás zneužili a týrali (2/2) (R)
04:30 Život víry
(R)
05:00 Okno do historie
Inkvizice (19) (R)
05:30 Houpací křeslo
Nejhlubší kořeny (6/6) (R)
05:50 Čtení z Bible 21

Vysíláním vás provází

Vysíláme
noční reprízy

Myšlenka na den

Znovuzrozená mrtvola duchovní


7. Kdy začíná život věčný?

V Matoušově evangeliu 19:16  čteme otázku, kterou pokládá jeden člověk Pánu Ježíši "Mistře, co dobrého mám udělat, abych získal věčný život?"

 

 

 Touha po něčem lepším, po lepším životě, bez bolesti, bez problémů, bez válek a nebezpečí, život naplněný láskou a pochopením, kde mi nehrozí žádná nehoda a to všechno ještě aby nikdy neskončilo – tak tato touha není v lidském srdci nic nového. Byla tady před mnoha tisíci lety a je zde stále. V nějaké formě je tato Božská odměna přítomná ve většině náboženství a náboženských systémů. Může mít velmi rozdílnou podobu, ale ve skutečnosti si do této představy implementujeme všechny naše skryté touhy a přání. Bůh, kterého nám zjevuje bible, nám nabízí věčný život s ním – se Stvořitelem, Otcem, s Bohem, který je sám o sobě láskou. Asi nejznámější verš celé bible nacházíme v Janově evangeliu 3:16 „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna aby každý, kdo v něho věří nezahynul, ale měl život věčný“. Život věčný znamená, že to je život, který nemá konec – smrt, jakožto konec života, je vyloučena. Co to však znamená? Co nám bible říká o věčném životě?

Apoštol Jan nám ve Zjevení 7:16-17 říká toto: Již nebudou hladovět ani žíznit, ani slunce nebo jiný žár jim neublíží, neboť Beránek, který je před trůnem, je bude pást a povede je k pramenům vod života. A Bůh jim setře každou slzu s očí."

Veškerá místa v Božím slově, která mluví o věčném životě, mají jednoho jmenovatele – totiž věčnou Boží přítomnost. My budeme s Bohem a On bude s námi – stále, dokonale, bez jakýchkoliv překážek. Proto se i v tomto případě křesťanská víra liší od ostatních náboženství. Nalézáme zde sice spoustu splněných přání – žádná bolest, žádné trápení, žádný žár, hlad ani žízeň – ale podstatou a smyslem věčného života je ničím nerušený, dokonalý vztah a blízkost samotného Boha. V tom tkví nejen podstata věčného života, ale vlastně i smysl našeho stvoření, který právě ve věčné blízkosti Otce nachází své úplné naplnění.

Mnozí si možná řeknou, „věčný život tedy spočívá v neustálé Boží přítomnosti? To se budu muset pořád držet na pozoru, abych neudělal nějaké ‚faux pas‘? Myslel jsem si, že si budu věčně jen užívat!“ Tento pohled je velmi pokroucen naším vnímáním Hospodina jako našeho nadřízeného, před kterým je potřeba se slušně chovat a mít neustále nasazenu masku uctivosti.

I přesto, že je Bůh nad námi - On je Stvořitel a my jen stvoření - tak je to pohled na hony vzdálený skutečnosti. Bůh tě miluje a dokonce se stal člověkem, aby se ti přiblížil a byl to na blízku. Dovolte mi to ilustrovat jednou vlastní zkušeností.

Před mnoha lety jsem absolvoval cestu do Spojených států. Navštívili jsme tehdy Los Angeles, San Francisco, Washington D.C. a mnoho dalších míst. Byl jsem nadšený! Viděl jsem tolik nových věcí, potkal se s mnoha zajímavými lidmi, ochutnal jsem jídla, o kterých jsem ani nevěděl, že vůbec existují a na vlastní kůži jsem mohl zažít nezapomenutelné okamžiky. Jedním z nich byl například západ slunce v poušti, v Národním parku Joshua Tree v Californii. Cítil jsem se tehdy skoro jako v nebi! Jenomže to mělo jeden háček – bylo to jen SKORO jako v nebi. Něco tomu chybělo. Byl jsem tam tehdy s jedním velmi dobrým přítelem a bratrem v Kristu a oba jsme postrádali stejnou věc. No vlastně to nebyla věc, ale osoba – oba jsme se shodli na tom, že k dokonalosti celého okamžiku nám chybí přítomnost našich manželek. Strašně moc jsme si přáli, abychom ten nádherný západ slunce mohli sdílet s někým, koho milujeme úplně nejvíc a kdo úplně nejvíc miluje nás. A tím člověkem pro nás v tu chvíli byly naše ženy. Užívání si skvělých věcí, nových chutí, nádherných pohledů a nových zkušeností je jen z poloviny tak skvělé, když nemáte možnost podělit se o to s milovanou osobou. Právě sdílení a přítomnost lásky v takovém okamžiku celý zážitek nejen doplňuje, ale obrovským způsobem umocňuje a násobí! A v tom spočívá i život věčný v přítomnosti Boha, který je sám o sobě láska a který všechny ty neuvěřitelně nádherné věci, chutě a zkušenosti pro nás připravil a bude je s námi věčně i sdílet. Vždyť ne nadarmo se říká, že sdílená bolest je poloviční bolest a sdílená radost je dvojnásobná radost.

Vytisknout E-mail

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.