Živé vysílání

09:45 Biblická úvaha
Noe (R)
10:00 Rozmarýna
Na počátku:
11:15 Okno do historie
Katarství
11:30 Listárna
11:50 Myšlenka na den
Kopie (R)

Vysíláním vás provází

Myšlenka na den

Kopie


7. Kdy začíná život věčný?

Je natočeno mnoho filmů, ve kterých hrdinové hledají elixír života. Nápoj, nebo něco, co by jim zajistilo dlouhověkost a nesmrtelnost. Ty filmy mohly vzniknout jen proto, že sami lidé po věčném životě a věčném mládí touží. Existuje věčný život? Můžeme ho získat?

 

 

Když Bůh stvořil člověka, postavil ho do zahrady Eden. V Bibli ve druhé kapitole Genesis čteme: A Hospodin Bůh člověku přikázal: Ze všeho stromoví zahrady směle jez, ale ze stromu poznání dobrého a zlého, z toho nejez. Neboť v den, kdy bys z něho jedl, jistě zemřeš. O kapitolu dál se dovídáme, že v této zahradě byl také strom života.  I řekl Hospodin Bůh: Hle, člověk je jako jeden z nás v tom, že zná dobré a zlé. Ať teď nevztáhne ruku, aby vzal a jedl také ze stromu života a žil navěky! Proto Hospodin Bůh poslal člověka pryč ze zahrady Eden, aby obdělával zemi, z níž byl vzat.

Vidíme, že v zahradě Eden (Ráji) byl jak strom života a jeho ovoce zajišťovalo věčný život, tak strom poznání dobrého a zlého, jehož ovoce přinášelo smrt. Adam s Evou měli zajištěnu věčnost, protože mohli směle jíst z tohoto stromu života, ale dříve než to mohli učinit, přišla nabídka o hada, aby porušili Boží zákaz a pojedli ze stromu poznání a dobrého a zlého. To jim přineslo smrt, ale také smrt všem jejich potomkům, včetně nás. Tak skončila nesmrtelnost člověka dříve, než začala, přestože ji měl člověk nadosah, přestože ji pro něho – člověka Bůh předem připravil.

Žádost očí, chuti a žádost po tom být jako Bůh, přivedla člověka k překročení zákazu, který Bůh dal, tedy k  hříchu a tím i trestu za hřích, kterým je smrt.

Tak jako tato neposlušnost Adama s Evou na nás přivedla smrt, tak poslušnost Ježíš Krista (poslušnost v tom, že podstoupil smrt na kříži, on, který byl bez viny, zemřel za nás všechny) nám otevřela cestu zpět k Bohu, k věčnému životu.

Jeho poslušnost přikryla všechnu naši neposlušnost, která přešla na něj. Tím jsme se stali ospravedlněni před Bohem a můžeme se vrátit „domů“ kam patříme. Do Božího království. Chcete-li tedy do Ráje. Ježíš o tom mluví takto: Amen, amen říkám vám“ Kdo slyší mé slovo a věří Tomu, který mě poslal, má věčný život a nepřijde na soud, ale již přešel ze smrti do života. (5. Kapitola Jana)

To je naděje věřících, že i když zemřou tělesně, budou žít dál. Nejen jejich duše, ale dostanou nová těla, která budou dokonalá. Slovy apoštola Pavla z listu Filipským: „… my máme občanství v nebi, odkud očekáváme Spasitele – Pána Ježíše Krista. Ten promění naše ubohé tělo do podoby jeho slavného těla, a to mocí, kterou je schopen podmanit si vše.“

Věčného těla. Do těla, které nás nebude bolet, nebude nemocné.

Slyšeli jsme dnes i o soudu, před který přijdou ti, kteří nepřijali tuto Boží nabídku, kteří odmítli tuto jeho milost v Kristu. I jejich těla umřou, ale duše každého člověka je nesmrtelná. Ta bude stát před Božím soudem.  

Zjevení Janovo o tom hovoří (20) „ A uviděl jsem veliký bílý trůn a toho, kdo na něm seděl; před jeho tváří zmizela země i nebe a jejich místo již více nebylo. A uviděl jsem mrtvé, velké i malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Byla otevřena i jiná kniha, to jest kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků, zapsaných v těch knihách. A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, i Smrt a Hádes vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků. A Smrt a Hádes byli uvrženi do ohnivého jezera. To je ta druhá smrt: ohnivé jezero. A kdo nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.“

A Ježíš o tom říká: (Matouš 13) Jako se tedy sbírá plevel a pálí se v ohni, tak bude při skonání tohoto věku. Syn člověka pošle své anděly, i seberou z jeho království všechna pohoršení a ty, kdo činí nepravost, a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. Tehdy se spravedliví rozzáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!“


Věčnost je pro všechny. Důležité pro nás je, kde ji budeme trávit. O tom se rozhoduje zde na zemi. O tom se rozhoduje našim postojem k Ježíši Kristu. Někomu je Ježíš vůní k životu, někomu vůní k smrti. 

Pro ty, kteří v něho a mu věří a důvěřují, ti, kteří jsou díky jeho milosti započítaní mezi spravedlivé, pro které se stal skutečným Pánem v jejich životech, je věčný život s ním v jeho království nadějí a radostí tohoto života zde na zemi. A já jsme Bohu vděčný, že mohu mezi ně patřit.

Vytisknout E-mail

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.