Takový neexistuje. Ale to neznamená, že o zdravější sbor nemáme usilovat. Dnes a denně. Sbor je jen součástí Církve Pána Ježíše Krista a On je její hlavou, zdravou hlavou! Není důvod se smířit s nemocnými údy církve.
Tomuto tématu se věnoval seminář , na kterém vyučoval bratr Alois Boháček (nar. 1971), kazatel sboru BJB Aš.
Kazatel Alois Boháček se narodil v české vesnici Svatá Helena v Rumunsku ve věřící baptistické rodině. Jeho otec Alois a matka Olga, rozená Sauerová, byli soukromě hospodařící rolníci. Otec ještě také pracoval jako horník v místních rudných dolech. Při tom byl po celých třicet let laickým kazatelem a správcem sboru baptistů na svaté Heleně. Alois se vyučil na středním učilišti ve městě Moldova Noua důlním elektrikářem (1987-1989).
Svůj život vydal Pánu Ježíši již ve čtrnácti letech. V dubnu 1992 přijel do země svých předků – České republiky – a usadil se v Chebu. V prosinci 1992 se oženil s Květou Švejdovou. S rodinou se aktivně zapojil do života a práce chebského sboru. V letech 1994 – 1997 absolvoval Dálkový teologický seminář BJB.
Na podzim 1999 poslechl Boží volání ke kazatelské službě a přijal nabídku Ašského sboru k této práci.
Cílem této kategorie je povzbudit k vytrvalosti ve službě podle Boží vůle. Vypořádat se s nesplněným očekáváním a vyvarovat se vzteklé lítosti a chuti se vším praštit… Ukázat na biblické principy služby a naučit se trpělivosti, poslušnosti a služebnosti…
Jednou z překážek naší použitelnosti v Boží službě je pocit zklamání z dosavadní služby. Mnoho úsilí a žádné výsledky deprimují, dezorientují. V některých situacích přichází krize a věřící se ptá „co se děje“. Problém změny služby, ukončení služby či útěk ze společenství věřících… A když to není skutkem, tak v myšlenkách takové depresivní touhy často ničí nadšení pro službu druhým. Potkává to každého a pokud by každý takto zkolaboval, pak něco není v pořádku…
Poslechněte si a nechte se povzbudit biblickými principy služby a překonáváním zklamání.