Playlist

Živé vysílání

16:30 Listárna
17:00 Interval
Tiburtina Ensemble: CD Apokalypsis (R)
18:00 Myšlenka na den
Adventní kalendář (6/24): Jak u nás byl včera Mikuláš (R)
18:05 Písničky
18:30 Štafeta
Rodičovská vojna (R)
19:00 Písničky

Vysíláním vás provází

Adventní kalendář

Jak u nás byl včera Mikuláš


Tomáš Trtílek

Spíš slušňák nežli raubíř

S Bohem jsem se poprvé setkal po sametové revoluci na jaře 1990. Do Brna měl přijet jakýsi Luis Palau a v hale Rondo proběhnout evangelizace. Pro mne to bylo něco neskutečného - do Brna má přijet člověk z Argentiny, mluvit o Bohu a k tomu ještě ve sportovní hale! Nevěděl jsem proč, ale hrozně mě to tam táhlo (dnes vím, že to byl Bůh, kdo mě tam volal). A tak jsem vyrazil na evangelizaci přes sic nevyslovený, ale přesto jasný nesouhlas rodičů. 

Jako ročník 1970 jsem vyrůstal v obyčejné české rodině, kde se o Bohu nemluví, maximálně nelichotivé poznámky o “černoprdelnících”. Škola měla o náboženství jasno, jako o zastaralé, nepotřebné a hloupé věci. V době Sametové revoluce jsem právě studoval biochemii na brněnské univerzitě a jako všichni studenti jsem byl pohlcen vším tím děním a přicházejícími změnami.

A pak přišlo jaro a s ním i první evangelizace. Nyní si už vůbec nepamatuji, co Luis Palau ve svém kázání říkal, na výzvu k obrácení jsem ale sešel z ochozu dolů pod pódium. Po společné modlitbě jsem dostal dvě útlé brožurky - Jak se stanu křesťanem a Lukášovo evangelium. Bylo to první Boží slovo, které jsem kdy slyšel a nyní i držel v ruce. Moc jsem tomu všemu nerozuměl, ale semínko bylo zaseto a pomalu začínalo klíčit. Po evangelizaci to trvalo ale ještě více než dva roky než jsem přijal Ježíše jako svého spasitele.

Po přečtení Lukášova evangelia jsem si chtěl přečíst víc, protože jsem mnoha věcem nerozuměl a nechápal, na co se autor odkazuje. Tak jsem se vydal koupit svoji první Bibli - na chudého studenta to nebylo málo, ale neodradilo mne to. Bibli jsem začal číst jako každou jinou knihu - od začátku. Popis stvoření světa vůbec neodpovídal tomu, co jsem se učil ve škole. Tady jsem narazil na první zásadní rozpor a otázku: Jestli tohle není pravda, jak může být pravda všechno ostatní? Bůh mě však zná do posledního detailu a tak mi poslal do cesty knížku Tajemství stvoření. Bylo to jako blesk z čistého nebe, kdy někdo současný přichází nejen s názorem, že stvoření není nesmysl, ale navíc i s provokativními otázkami na Velký třesk a evoluci, včetně informací o nových nálezech a objevech, které standardní evoluční teorii pěkně zatápí.

V této době se mi Bůh ukazuje i jiným způsobem. Pamatuji si velice dobře situaci, kdy po přednáškách jdu ze školy domů, ale ne přímo. Beru to přes Špilberk, kde se chci projít a chvíli si číst. V parku pod Špilberkem míjím skupinku přibližně stejně starých studentů. Stojí v kroužku a jeden z nich živě diskutuje s ostatními. Po chvilce jdu opět kolem nich - tentokrát o něco ještě blíž (jako jen tak, náhodou) - a zaslechnu slova “stvoření”, “evoluce”! Srdce se mi prudce rozbuší a v hlavě zní - To nemůže být náhoda, sem jsem “měl” přijít! Otáčím se směrem ke skupince a zapojuji se do rozhovoru. Bylo to poprvé, kdy mě Bůh někam poslal, resp. v tomto případě dostrkal.

Stále jsem ale nebyl v žádném společenství - do kostela mne to netáhlo vůbec. Bohoslužbě jsem nerozuměl (nevěděl jsem, co se kdy dělá a proč), natožpak kázání – tomu už vůbec ne. Bůh mě však k sobě chtěl přivést jinak. Ve volném čase jsem mimo jiné hrál v dětském folklórním souboru a na jednom výjezdu mi klarinetista prozradil, že je věřící, že se jmenují Apoštolská církev a že nechodí do kostela (kostel nemají), ale scházejí se v normálním domě. To mě překvapilo, zaujalo a tak jsem jednu neděli šel s ním. Tam jsem viděl, že nejsem sám se svými otázkami o Bohu a tam jsem také poznal své první křesťanské přátele. Stále ještě jsem však měl  před sebou notný kus cesty k poznání, že Bůh není jen Stvořitel, ale i Spasitel.

Od malička jsem byl spíš slušňák než raubíř. Takže zpočátku jsem si slova o hříchu a potřebě odpuštění nepřipouštěl - mě se to přece netýká. Nikoho jsem nezavraždil, nekradu (tedy tehdy jsem to sice vzal, ale to byla přece drobnost) apod. Trvalo mi hodně dlouho (a díky Bohu za jeho trpělivost se mnou), než jsem si uvědomil, že i já - slušný a hodný člověk - občas udělám něco špatného. A co víc, začal jsem si toto čím dál častěji uvědomovat. A také to, že i když se snažím, tak sám to nedám, abych příště zase neupadl.

Ježíš mi ukázal, že všechna moje provinění On vzal už tehdy na kříž a když se spolehnu na Něj (a nikoliv na sebe), tak s Ním to zvládnu. Nebude to hned, není to instantní záležitost, je to cesta, ale po té cestě půjde se mnou On.

A jaké to na té cestě s Bohem je? Rozhodně to není nuda! Bůh má pro nás připravenou hromadu věcí, na kterých se můžeme podílet. Ať už při tom využijeme obdarování, které jsme od Něj dostali a nebo to bude něco úplně nového možná i do té doby nepředstavitelného. Je na nás jestli do toho s Bohem půjdeme a spolehneme se plně na Něj, protože bez Jeho pomoci to ve výsledku nemá cenu.

Od dětství miluju hudbu, učil jsem se hrát na akordeon a sám později na kytaru. Bůh mě zavolal do Jeho chval a dal mi do ruky další nástroj - basu. Později, když začaly růst naše děti, tak přišlo další volání - zorganizovat letní tábor pro děti ze společenství. Od té doby pořádáme tábor každé léto a už nejen pro sborové děti, ale máme tam asi polovinu dětí mimo společenství a mnohé z nich slyší o Bohu na táboře poprvé v životě. Další krok na cestě s Bohem bylo přestěhování z Brna na vesnici a sdílení dobré zprávy s novými sousedy a přáteli (nevěřícími) - je to až neskutečné jít společně na Štědrý den a také o Velikonocích a připomínat si Ježíšův život, co pro nás udělal a co to znamená pro nás teď.

Další a naprosto nečekaná Boží nabídka byla spolupráce s rádiem TWR. Dostal jsem možnost načítat a nahrávat přeložená kázání, zamyšlení i krátké knihy. Bylo to pro mě něco úplně nového a vůbec ne jednoduchého - ale zjistil jsem, že mě to děsně baví (i když občas přečíst třeba jen jediné slovo mi dá opravdu zabrat). Jsem moc rád, že můžu podpořit šíření Božího slova v éteru, obzvlášť v současné době, kdy Boží slovo, pravda a pokoj jsou zapotřebí víc než kdy jindy.

 

Přihlášení Vám umožní rozšířený přístup k některým částem tohoto webu.
Pokud ještě nemáte svoje přihlašovací jméno a heslo pro tyto stránky, vytvořte si nejprve účet.

Save
Nastavit cookies
Aby vše správně fungovalo, používáme soubory cookie. Některé jsou nutné pro chod webu, jiné umožňují měřit návštěvnost.
Přijmout všechny
Odmítnout všechny
Analytika
Cookies používané k měření návštěvnosti.
Google Analytics
Přijmout
Odmítnout