Dan Matulík
Autor a moderátor hudebního pořadu Pohovka.
Pokud jde o víru v Boha, myslím si, že Bůh existuje jako myslící entita a tvůrce světa a celého vesmíru. Nemyslím si, že Bůh má k nám nějaký osobní vztah. Křesťanství jako náboženství vnímám především jako nástroj určité manipulace s lidmi, často sice s dobrými úmysly, ale s nároky vyplývajícími z toho, že akceptujeme autoritu, která si přivlastnila právo interpretace Boží vůle. Přičemž sama podstata Boha se opírá pouze o to, že tomu musíme věřit. Věřit něčemu, co si nemůžu nijak ověřit, nepovažuju za ctnost, považuju to za hloupost. A co se týká morálních akcentů křesťanství, ty je možné naplnit i bez křesťanství, protože dobro (i při samotné nejednoznačnosti definice tohoto pojmu) není závislé na náboženské doktríně. Do kostela chodím jako dítě z kazatelské rodiny pravidelně, k Církvi bratrské jako organizaci mám celou řadu vážných výhrad a nejhorší částí bohoslužeb jsou pro mě svědectví.
Zhruba tohle byste se ode mě dozvěděli, kdybyste se mnou mluvili v roce 2009. Bylo mi 21 a – jak vidíte – sežral jsem veškerou moudrost světa.
O pár měsíců později jsem osobně zažil, že Bůh nejen existuje, ale že má ke mně vztah a když já udělám jeden krok směrem k němu, On ujde zbytek cesty směrem ke mně. Bible pro mě přestala být souborem nařízení, zákazů a nástrojem manipulace s lidmi, ale začala pro mě být především souborem příběhů, které její autoři zažili s Bohem. A já se s nimi můžu ztotožnit, protože k nim můžu přidat svou autentickou zkušenost, na jejímž základě se se střídavými úspěchy snažím nebýt nejvyšší autoritou svého života. V jedné naší písničce jsem napsal "já nemusím věřit, já vím, že jsi svatý", protože moje víra není přiklonění se k nějakému názoru. V té samé písni jsem ale napsal "mám víru", protože moje víra je vztah. V křesťanském kancionálu to jeden mnohem lepší autor, než jsem já, vystihl prostě a jasně "vím, komu jsem uvěřil". Do kostela chodím pravidelně, dobrovolně a rád, k Církvi bratrské jako organizaci mám celou řadu vážných výhrad a nejhorší částí bohoslužeb jsou pro mě svědectví.