Playlist

Živé vysílání

15:00 Písničky
15:15 Biblická úvaha
Marnotratná vděčnost (R)
15:25 Písničky
15:45 Čtení z Bible
15:50 Písničky
16:00 Life+
Píseň Manger Throne / Jesle - trůn (R)

Vysíláním vás provází

Glosa Petra Rause

O co šlo na golgotském kříži


16. Modlitba

 Modlitba je v křesťanském životě něco tak přirozeného, jako je rozhovor mezi manželi či povídání si rodiče se svým dítětem. V modlitbě jde o komunikaci mezi námi lidmi a Bohem. Pokud chceme vytvářet vztah s Bohem, pak s ním potřebujeme sdílet své starosti, radosti, otázky, zklamání, potřebuje slyšet od něj radu či povzbuzení. Tím vším se buduje skutečný vztah.

Podobně jako snoubenci se poznávají díky hodinám a hodinám rozhovorů, sdílenými zkušenostmi a komentáři okolního světa, stejně tak se poznáváme s Bohem. Víra v Boha totiž není přesvědčení, že existuje. Nejde o znalost, světonázor, či víru v někoho. Věřit Bohu znamená milovat Boha. Největší židovské vyznání víry vychází ze Starého zákona, kde čteme: Slyš Izraeli, Hospodin je tvůj Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina svého Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. Na otázku, co znamená věřit v Boha, můžeme odpovědět, že to znamená Boha milovat a nejde ani tak o to věřit v Boha, ale důvěřovat Bohu.
Vztah důvěry se vytváří díky otevřené komunikaci či upřímného rozhovoru. V modlitbě tedy nemá jít o odříkání nějakých textů, naučených frází. Jde o skutečný rozhovor tady a teď. Když se modlím, věřím, že mě Bůh slyší stejně reálně, jako já k němu mluvím. Je to zvláštní chvíle víry! Je to intenzivní Boží blízkost a propojení v Duchu.

S modlitbou je to jako když tatínek pozoroval svého malého chlapce, který se snažil vší silou odsunout velmi těžký květináč s květinami. Dítě se namáhalo, supělo, rudlo, ale nepodařilo se mu květináč posunout ani o jeden milimetr. „Použil jsi opravdu všechny své síly?“ zeptal se ho tatínek. „Ano,“ odpověděl chlapec. „Ale ne, to víš, že ne,“ odpověděl mu táta, „vždyť jsi mě ještě nepoprosil, abych ti pomohl.“ ... ... Modlit se tedy znamená použít všechny své síly!

Modlitba je rozhovor. Můžu zavolat a zároveň vím, že můžu být zavolán. Nejde o jednosměrný monolog, ale o dialog. Bůh modlitbu nepotřebuje, to my ji potřebujeme. Bůh ji však chce a používá si ji. Rozhovor s Bohem znamená, že očekáváme Boží odpověď, jeho radu, znamení. Modlitba není jako odpadkový koš, kam bychom naházeli naše problémy a zase bychom odešli. Bylo by to podobné, jako by pacient přišel k lékaři, vysvětlil a popsal všechny své neduhy a aniž by počkal na diagnózu, léčbu či recept, zase by odešel.

Modlitba je setkáním. Abych se ale mohl setkat s Bohem, musím se nejdříve setkat sám se sebou, být sám u sebe. Zastavit roztěkané myšlenky, utřídit vnitřní chaos a začít vnímat sebe, Boha, život. Když nejsem u sebe doma, nemůže mě Bůh zastihnout, kdyby ke mně chtěl přijít! Počátek modlitby je být sám s Bohem. Nejsou to tedy slova. Modlitba začíná vůlí, nikoli slovy.

Modlitba nemusí být zbožná, má být pouze pravdivá. Nepotřebujeme znát zbožné fráze, nemusíme se bát mluvit s Bohem, že by naše řeč nebyla dostatečně vznešená. Copak Bůh nezná naše slova ještě dříve, než je řekneme? Můžeme mu jednoduše říct o svých starostech, radostech, o svých selháních, svých vinách o frustracích či o svých nepřátelích. Můžeme sundat masku a být takoví jací jsme se vší naší nedokonalostí.

Rozhovor s Bohem – modlitba má i své překážky podobně jako bývá zamrzlá mezilidská komunikace. Mezi takové překážky patří hříchy, které nechceme uznat, neposlušnost a nevěrnost Bohu, motivy, které se týkají našeho sobeckého já, či nedořešené konflikty s druhými lidmi, kterým nejsme ochotni odpustit, ale dožadujeme se Boží pozornosti a milosti.

Modlitba by měla mít pevné místo v našem životě. Podle našeho temperamentu a nastavení vždy půjde o zdravé napětí mezi spontánností a plánováním. Modlitba by neměla sklouznout do „musím“ ani jen do „chce se mi“. Vždy půjde o to hledat správnou rovnováhu. Je dobré najít si každý den určitý čas, opakovanou příležitost a vyhradit si prostor pro soustředěnou modlitbu. Když s někým mluvíme často a do hloubky, po čase ho známe docela dobře. Stejné je to i s Bohem. Každodenní modlitba přináší duchovní růst a posun.

Soustředěná modlitba je často tím prvním, co pod stresem a množstvím úkolu vypustíme. Bez modlitby však nebude růst náš vztah k Bohu, nebudeme rozpoznávat jeho vůli, a tudíž mineme to, o co nám v životě jde na prvním místě! Modlitba je nenahraditelná, nesmírně inspirativní, je to tvůrčí čas, je to čas ve věčnosti či chvíle v Boží blízkosti. A skončím výzvou ap. Pavla: V každý čas se v Duchu svatém modlete a proste, bděte na modlitbách a vytrvale se přimlouvejte… Ef 6,18.

Přihlášení Vám umožní rozšířený přístup k některým částem tohoto webu.
Pokud ještě nemáte svoje přihlašovací jméno a heslo pro tyto stránky, vytvořte si nejprve účet.

Save
Nastavit cookies
Aby vše správně fungovalo, používáme soubory cookie. Některé jsou nutné pro chod webu, jiné umožňují měřit návštěvnost.
Přijmout všechny
Odmítnout všechny
Analytics
Cookies používané k měření návštěvnosti.
Google Analytics
Přijmout
Odmítnout