V knize Přísloví jsme inspirování k touze po moudrém rozměru života. Poznání moudrosti je záležitostí ochoty a touhy ji získávat. Nejsou to kvality vědomostní, ale i vytrvalost a další dobré vlastnosti. Král Šalomoun hovoří o hlupákovi. Ale také o řeči a jejích dobrých a špatných stránkách. Co nese náš jazyk? Klevety, pomluvy nebo zprávu o Ježíši Kristu? Ukazujeme cestu spasení? Bůh se nám v Ježíši chce stát hradem, místem klidu a bezpečí i pro tu nejhorší nepohodu. Ale současně s tím, se nám chce stát tím největším blízkým přítelem, nejen pro těžké situace, ale i pro úspěšné dny v mládí a stáří. Chce celý náš život učinit v sobě šťastným a plným.

Kniha Přísloví nabízí bohatství moudrosti. Verše jsou opět čteny ne, jak jdou za sebou, ale podle společného tématu. Krátké věty pocházejí z dlouhé zkušenosti času a životního strádání. Instrukce, které zapsal Šalomoun před mnoha staletími, jsou varováním, aby lidé hlídali svou cestu. Mohou se dotknout kohokoliv, kdo naslouchá pozorně. Za působení Ducha svatého svůj mocný účinek projevují ve všech dobách a promlouvají do srdcí lidí různým způsobem. Text mluví o oblasti řeči, jednoho z nejslabších míst v životě věřícího člověka. Hovoří o plánech, které člověk chystá. Proto plánujme s Bohem na modlitbách.

V našem přemýšlení budeme opět spojovat verše podle témat: o přátelství, hlupácích, zlých lidech, o úplatcích, sporech a o řeči. Král Šalomoun ve svých textech probírá podstatu chování rozumných, ale i naopak hloupých lidí. Ukazuje nedozírné následky, zdroj zmatku a zklamání při následování zla. A vybízí, abychom konali jinak. Naštěstí aktivita lidí ještě neznamená aktivitu Boží. Bůh touží zničit zlo v našich životech, a dává nám šanci poznat Boží dobro. Abychom byli ratolestí naroubovanou do kmene, kterým je Pán Ježíš Kristus. Mohli být radostnými křesťany a svůj zdroj radosti, Krista, přenášeli dál. Naše radost může mít spolehlivý pramen jedině v něm.

Myšlenkový náboj knihy Přísloví je obrovský. Její obsah jen obohatí naše životy a dobře poslouží svými opakovanými výzvami k moudrosti a prozíravosti. Píle, vytrvalost a cílevědomost jsou cestou k dosažení cíle jak v materiálním, tak v duchovním světě. Opakem je lenost a pohodlnost. Není totiž možné poznat krásu intimního života s Pánem, pokud se nebudeme schopni vzdát určitého svého duševního pohodlí, které většinou spočívá v pasivním odpočinku. Třeba sledováním televize, médií apod. Sám král Šalomoun píše: „Rozumné srdce hledá poznání, kdežto ústa hlupáků se honí za pošetilostí.“.