Jako dítě Ondřej Petrouš nasával atmosféru modlitebních chvílí své maminky a také dalších křesťanů v okolí a na letních táborech. Jednou dostal přímou otázku od kamaráda Tadeáše: „Proč Ondro ještě nejsi křesťan?“ Neuměl odpovědět, a tak se okamžitě rozhodl na místě a vyznal, že teda přijímá Boha za „šéfa“. Jak se vyvíjela dál cesta víry a jaký je dle něj Bůh?