Duchovní téma může být i to, jak dobře spím, za co jsem ochotný umřít, jaké mám hodnoty. Učit se dívat na všechny věci jako na věci duchovní, k tomu zvou Uši k duši s psychologem Markem Macákem v debatě o vztahu k tělu.

Premiéra: pátek 02. 5., 8:30, Reprízy: pátek 02. 5., 10:15, pondělí 05. 5., 19:45, úterý 06. 5., 5:00

V turbulentních dobách je možné zareagovat různými způsoby. Řešením rozhodně není distancovat se od okolí, které bylo rozpoznáno jako nevhodné nebo dokonce chybné. Na každém místě a v každém čase je člověk povolán milovat, připomíná třetí pokračování série V bouři, kterou přináší Uši k duši. Text, o kterém je řeč, je následující: "Stejnému pokušení pohrdat člověkem jako ten zlý podléhá ale i slušný člověk, jestliže to všechno prohlédne, s nechutí se odvrátí, ponechá ostatní, aby si poradili sami, a raději si staví na svém vlastním písečku, než aby se poskvrnil ve veřejném životě. Jeho pohrdání je vybranější a přímější, ale také méně plodné a činorodé. Před Božím vtělením neobstojí o nic lépe než pohrdání tyranovo. Pohrdá totiž člověkem, jehož si Bůh zamiloval, ba pohrdá podobou samého Boha, který se stal člověkem."

Premiéra: pátek 18. 4., 8:30, Reprízy: pátek 18. 4., 10:15, pondělí 21. 4., 19:45, úterý 22. 4., 5:00

Ve vztahu k druhému si nemáme vymýšlet, idealizovat, ale složitě milovat. Vzorem k tomu, jak to dělat, může být Ježíš jako Bůh, který na sebe vzal lidské tělo, říká Marek Macák při posledním nahlížení do Etiky Dietricha Bonhoeffera. Text, o kterém je řeč, je následující: "Existuje však i upřímně míněná láska k člověku, která vyjde nastejno jako pohrdání člověkem. Spočívá v tom, že člověka posuzuje podle jeho skrytých hodnot, podle jeho vnitřní charakternosti, rozumnosti a dobroty. Tento druh filantropie pokvete nejvíce v klidných časech, ale základem této těžce vydobyté a upřímně míněné lásky k člověku se může stát i příležitostný záblesk těchto hodnot za velkých krizí. S nucenou shovívavostí pak zlo vykládá jako dobro, přehlíží podlost a omlouvá zvrhlost. Z rozličných důvodů se člověk bojí jasného „ne“ a nakonec přitakává ke všemu. Člověk miluje obraz člověka, který si sám vytvořil a který se sotva ještě podobá skutečnosti, a pohrdá tak nakonec opět skutečným člověkem, kterého si Bůh zamiloval a jehož bytnost na sebe vzal. Znát skutečného člověka a nepohrdat jím – to je možné jen skrze Boží vtělení. Skutečný člověk pak smí před Bohem žít a my ho můžeme nechat vedle sebe před Bohem žít, aniž bychom jím pohrdali nebo ho zbožňovali. Ne proto, že by měl hodnotu sám o sobě, ale jenom proto, že si Bůh skutečného člověka zamiloval a že ho přijal. Důvod Boží lásky k člověku nespočívá v člověku, ale jen v Bohu samém."

Premiéra: pátek 25. 4., 8:30, Reprízy: pátek 25. 4., 10:15, pondělí 28. 4., 19:45, úterý 29. 4., 5:00

Když stojíme v bouři, je jkednou z nejdůležitějších věcí pojmenovávat věci pravými jmény. O tyranovi, který může chtít společnost svést na nepravou cestu, bude řeč nad textem z Etiky Dietricha Bonhoeffera. Text, o kterém je řeč, je následující: "Tyran, který pohrdá lidmi, snadno v takové chvíli využívá nízkosti lidského srdce tím, že ji živí a že jí dává jiná jména: strach se nazývá zodpovědností, chtivost horlivostí, nerozhodnost se stává soudržností a krutost panským a energickým jednáním. Při takovém nestoudném zacházení s lidskými slabostmi se stále znovu rodí a rozmnožuje nízkost a podlost. Největší pohrdání lidmi se dovolává nejsvětější lásky k lidem a koná své nejtemnější dílo. Čím je podlost větší, tím ochotnějším a kujnějším nástrojem se v rukou tyrana stává. Na malou hrstku poctivců se hází špína. Jejich statečnosti se říká vzpoura, jejich slušnosti a kázni farizejství, jejich samostatnosti zvůle a jejich suverénnosti nadutost. Tyranovi, který pohrdá lidmi, se popularita jeví jako největší láska k člověku a jeho utajovaná hluboká nedůvěra vůči všem lidem se skrývá za ukradenými slovy o pravém společenství. V přítomnosti davu se vydává za jednoho z nich a zároveň s odpornou marnivostí pěje chválu na sebe sama a právy každého jednotlivce pohrdá. Pokládá lidi za hloupé – a oni se stávají hloupými, pokládá je za slabé – a oni se stávají slabými, pokládá je za zločinné – a oni se stávají zločinnými. Jeho nejvážnější vážnost je frivolní hra, jeho dobrácká starostlivost je nejdrzejší cynismus. Čím více však – s hlubokým opovržením – vyhledává přízeň těch, jimiž pohrdá, tím jistěji vyvolává v davu zbožný vztah ke své osobě. Pohrdání člověkem a zbožňování člověka jsou si velmi blízké."

Premiéra: pátek 11. 4., 8:30, Reprízy: pátek 11. 4., 10:15, pondělí 14. 4., 19:45, úterý 15. 4., 5:00