Nedávno odvysílané pořady

Relace Pravda pod mikroskopem v minulém dílu představila dalšího autora evoluční teorie Alfreda Russella Wallace, který ovšem nedosáhl takového věhlasu jako jeho kolega Charles Darwin. Jak smýšlel o Bohu tento vědec, uslyšíme v další části série Dopis ateistovi.

Alfred Russell Wallace přišel ve stejném čase s podobnou evoluční teorií, jakou přinesl Charles Darwin. Na rozdíl od 20 let tvrdé Darwinovy práce ji tento jeho ne tak slavný kolega dokázal sepsat během 2 nocí. V čem se tito vědci ve svých závěrech shodovali a v čem lišili, přibližuje Pravda pod mikroskopem.

Myslel si Charles Darwin o Bohu to samé, co tvrdí jeho následovníci a horliví zastánci evoluce a také ateismu? Některá vodítka k rozluštění hádanky nabídne Pravda pod mikroskopem v sérii nazvané Dopis ateistovi.

Svět kolem nás je plný barev a krásných věcí. Má smysl se ptát, za jakým účelem jsou na zemi květiny? Do knihy Dopis vlivnému ateistovi, která nabízí odpovědi na podobné otázky, zavítáme v relaci Pravda pod mikroskopem.

V sérii Kosmos, kterou jsme otevírali v předchozích týdnech v relaci Pravda pod mikroskopem, jsme prozkoumali vzdálené kouty vesmíru, a přes privilegované umístění Země jsme se dostali do Sluneční soustavy. Co to říká o nás? Byl člověk a vesmír stvořen pro objevování?

Z rozlehlého vesmíru lidé zatím docestovaly jen k několika málo objektům. Jedním z nich je i naše Slunce, které překonává očekávání. Pravda pod mikroskopem se zaměří na naší nejbližší hvězdu, v čem je tak výjimečná?

V několika posledních relacích Pravdy pod mikroskopem jsme procházeli rozlehlé kouty vesmíru a hledali jsme vhodné umístění planety pro život a pozorování vesmíru. Je Země opravdu privilegovaná planeta?

Starověké představy o Zemi byly takové, že je středem vesmíru, a vše se točí kolem ní. Jak byla Země v historii vnímána a jsou lidé středem vesmíru? Odpovědi přináší relace Pravda pod mikroskopem.

V přírodě kolem nás je spoustu procesů, o kterých zatím mnoho nevíme. A je potom snadné část toho označit za nadbytečnou. Podobně jako rozlehlost vesmíru, pokud bychom v něm byli sami. Je náš vesmír až příliš veliký? Odpověď hledá Pravda pod mikroskopem.

Kdesi v obrovském vesmíru je v jedné malé galaxii nepatrná sluneční soustava a v ní miniaturní planeta Země. Říká něco naše umístění o našem významu? Kde v kosmu jsme, se ptá Pravda pod mikroskopem.

Dříve bylo těžké spojovat vědu a víru dohromady. Každá oblast měla svá dogmata a stanoviska, přes která se nedalo přejít. A někteří za své názory položili i život. Nejen o nich bude následující Pravda pod mikroskopem.

Rozlehlost vesmíru nám ukazuje, jak malé je naše poznání světa kolem nás. Co nám pomáhá vidět za vznikem Stvořitele a co hovoří proti? Další část série věnované kosmu otevírá Pravda pod mikroskopem.