Playlist

Živé vysílání

00:00 Hudba R7
(vysílá slovenská redakce)
01:05 Vyučovania (repríza zo soboty)
(vysílá slovenská redakce)
05:45 Slovo do dňa
(vysílá slovenská redakce)
06:15 Modlitby za prenasledovaných kresťanov
(vysílá slovenská redakce)
07:15 Biblický výklad
(vysílá slovenská redakce)

Vysíláním vás provází

Myšlenka na den

Sváteční slovo - Hrady z písku


10. Milost - sen nebo realita?

Je milost tématem, které stojí za pozornost? Což naše svoboda, jistoty našeho života, ba život sám nestojí na nezcizitelných, všeobecných lidských právech? Tak to přece říká evropská legislativa a mnozí k tomu dodávají, že jde o právní pohled, který vyrůstá z evropského křesťanského dědictví, že to byla právě biblická tradice, která takový přístup umožnila. Na to, co potřebujeme, máme nárok!

Jak hluboký a tragický omyl! Bible říká nadmíru zřetelně, že jako lidé nemáme nárok vůbec na nic. Všechno, co jsme a co máme, je nakonec darem našeho Stvořitele, který se rozhodl povolat nás k existenci a zaopatřit vším, co k tomu bylo potřeba. Už to byla milost, nezasloužená a nepodmíněná.

Pak se člověk od svého Stvořitele odvrátil, chtěl si život řešit po svém. A dělá to tak dodnes každý z nás. Pamatujeme si to z dětství. Zpočátku jsme se nechávali vodit, pak jsme se ale rodičům vytrhli z ruky a řekli: Já sám. Bible takové rozhodnutí nazývá hříchem. Jistě, k rozvoji naší osobnosti to bylo nutné, to ale nedokazuje nic jiného, než že jsme hříchem zcela prorostlí. Domnívat se, že bychom si v takové situaci mohli na cokoli dělat nárok, je bláhové.

Proč bible nazývá touhu po nezávislosti hříchem? Protože v základu takové touhy leží nedůvěra, vlastně podezíravost, předpokládání zla. A protože o hříchu mluvíme až ve vztahu k Bohu, jde v něm o podezření, že Bůh ke mně chce být zlý.

To ale není pravda, Bůh se rozhodl být k nám lidem dobrý. I proto hřích netrestá hned, nabízí milost. Že často nevstupuje do lidského zla, že mu nechá volný průběh, to je jiná věc, související s jeho respektem k našim lidským rozhodnutím. Nabídka smilování je ale tématem, prostupujícím celou biblí.

Není ale ta milost jen naší iluzí, které podlehli už i lidští pisatelé bible? Co nás vede k přesvědčení, že Boží milost a odpuštění jsou reálné?

První podnět, který mne k takovému přesvědčení motivuje, vidím v nedokonalosti zákona. Potkávám to kolem sebe, i nejdokonalejší zákony mají své zásadní odpůrce, někoho, komu vadí. Nedá se najít zákon, který by uspokojil všechny, který by všichni s radostí dodržovali. Má-li společnost fungovat, musí nastoupit buď represe, která ale nesmí nikdy skončit a která dělá ze společnosti sud střelného prachu, nebo milost, která možná časem promění nastavení některých lidských srdcí. Bible vede od zákona k milosti. Nedávná historie lidstva nezpochybnitelně ukázala, že každá snaha člověka zorganizovat dokonalou společnost a zabezpečit ji zákonem, skončila katastrofou. Z toho všeho mi vychází, že milost zůstává jedinou nadějnou alternativou.

Druhý podnět vidím ve víře, která dokáže proměnit život. Nevím, jestli jste se s tím také setkali, já opakovaně. Potkal jsem lidi, jejichž život se v jednu chvíli zásadně proměnil a ta proměna pak vydržela po desetiletí. Nakonec, prožil jsem to i sám, na vlastní kůži.

A pak to třetí, co je vlastně nejdůležitější: Biblické slovo. Bible sama opakovaně vybízí, vlastně zve k důvěře a nabízí milost. Pokud důvěřuji, mohu tuto milost prožívat. Současně tato zkušenost zapadá do celkového obrazu světa, jak ho bible nabízí. Pro tento soulad pokládám Boží milost za věrohodnou a cele na ni spoléhám.

Vytisknout E-mail

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.