Jan Duchoslav
"Vždycky mě lákala práce v rádiu, a proto se moc se těším na to, co s Rádiem 7 zažiju."
Student Arts managementu na VŠE v Praze koncertuje po celé České republice s kapelou ON FIRE a prý ho to moc baví. Kromě hudby miluje sport, knihy a cestování.
Jmenuji se Jan Duchoslav a je mi 22 let. Pocházím z menšího města Třemošná, které se nachází poblíž Plzně. Studuji druhým rokem Arts management na VŠE v Praze. Koncertuji se svojí kapelou ON FIRE po České republice, a kromě hudby miluji sport, knihy a cestování.
Odmalička jsem vyrůstal v napůl křesťanské rodině; moje mamka po svatbě s taťkou uvěřila v Ježíše Krista a mě i moji mladší sestru vedla k duchovnímu křesťanskému životu. Díky Bohu dnes můžu říct, že i můj taťka před 7 lety uvěřil a za to jsem velmi vděčný. Od svého mládí jsem tedy navštěvoval církev, ´nedělku´ a zúčastňoval se veškerých dalších aktivit, které jsou s životem křesťana spojeny. Zároveň jsem díky tátovi, který byl v té době nevěřící, poznal život i z jiné perspektivy a poznal jsem tak rozdíl mezi křesťanským i sekulárním světem. Musím říct, že oba mi něco daly. V tom křesťanském jsem se učil hodnotám, morálce, víře a lásce k bližním. Poznal jsem opravdové kamarády a muže a ženy, kteří mě svou vírou inspirovali a posunuli blíž k Bohu. V tom sekulárním světě jsem zas viděl určitou realitu života, to, jak lidé žijí mimo bublinu, kterou náš křesťanský svět někdy vytváří. Jsem za vyrůstání v těchto dvou prostředích možná i překvapivě vděčný, protože mi to dalo několik zkušeností, díky kterým mohu chápat své nejen věřící, ale i nevěřící přátele.
V dětských letech jsem tedy poznával Ježíše v Křesťanském společenství Plzeň, kde jsem pochopil, že víra v Krista je tou správnou cestou v mém životě. Nechal jsem se pokřtít někdy v 7 nebo 8 letech. Když na to zpětně vzpomínám, bylo to poměrně brzy. Doteď si ale pamatuji, jak se mnou pastor probíral, co znamená křest a doposud tento okamžik beru jako závazek před Bohem. Musel jsem si ale později uvědomit, co pro mě víra a Ježíš opravdu znamená. Kdo je Bůh a kým pro mě je. V mém životě nebyl jeden nějaký zásadní zlom, ve kterém jsem prožil, že Ježíš existuje, ale spíše to bylo a doposud je o větších i menších momentech, které mě utvrdily v tom, že Ježíš je živý Bůh, ve kterého chci věřit. Popíšu tedy ty hlavní životní situace, které mě ke Kristu více přiblížily.
Jedním z těchto momentů byla konference s řečníkem, který se jmenuje Ian McCormack. Vyprávěl svůj příběh o tom, jak ho popálila medúza a on skoro zemřel, ale díky Bohu se z toho dostal. Po jeho svědectví jsem na konci setkání zareagoval na modlitbu a výzvu, kterou dal. Šlo o to udělat krok k Bohu, a to byl pro mě okamžik, po kterém jsem Ježíše poznal více osobně.
Kolem mého 12. roku jsme (v dobrém) přešli v Plzni do Apoštolské církve, kde jsem potkal zase spoustu skvělých lidí, kteří mě inspirovali a vedli dál na cestě s Bohem. A tehdy se stala další pro mě důležitá věc. Zranil jsem si nohu a kvůli tomu hrozilo, nebudu moci jet na školní výlet do Anglie, kam jsem se moc těšil. Doma jsme se modlili, abych se uzdravil a mohl odjet. Následně jsem se dostal k jinému lékaři, který změnil rozhodnutí toho předchozího a na výlet mě pustil. Byl jsem moc rád a věřím, že se tak stalo díky vyslyšeným modlitbám.
Dalším momentem byl Kristfest, tam jsem byl v roce 2013 a po jednom kázání jsem se sám u lesa modlil a opravdu zažil Boží přítomnost. Byl jsem si vědom toho, že jsem Ježíše poznal zase o kousek víc. Obecně také miluji hudbu, a tak i díky ní a chválám stále poznávám Krista víc a víc.
Jednou jsem měl sen, ve kterém jsem lépe pochopil Ježíšovu oběť na kříži. Stál jsem u lehátek, na kterých různí muži bili lidi za jejich hříchy, které v životě udělali. Ve chvíli, kdy jsem měl jít na řadu, ke mně přišel Ježíš a řekl, ať si nelehám, že půjde místo mě. Šel jsem tedy dál a trest za můj život na sebe vzal On. Tento obraz mi hodně pomohl pochopit, co přesně jeho čin znamená.
Mé svědectví se tedy hodně drží těchto i dalších momentů, skrze které si uvědomuji přítomnost Krista v mém životě. Vlastně i založení kapely beru jako zázrak. Po několika modlitbách, kdy jsem řešil, jak dál směřovat v hudbě, se dala dohromady parta kluků, se kterou hrajeme skoro už 3 roky.
Co se týče mé spolupráce s Rádiem 7, tak za to jsem vděčný několika lidem. O rádiu jsem slýchával odmalička, moje mamka vysílání poslouchala. Mimo to jsem vždycky tíhnul ke kultuře, médiím a práce v rádiu mě lákala. Už to bude rok, co jsem díky kolegovi Štěpánovi Matuškovi dostal nabídku s rádiem spolupracovat a jsem moc rád, že jsem se této nabídky chopil. Od té doby tedy spolupracuji na pořadech jako jsou Život víry, Za obzor, srdcová záležitost Pohovka a další. Na práci v tomto médiu se mi nejvíc líbí to, že můžu zprostředkovat jedinečnou informaci nebo písničku několika lidem najednou a skrze vysílání posluchače povzbudit nebo rozesmát. Jsem moc rád za to, jaký kvalitní obsah Rádio 7 vytváří, a proto doufám, že v naší době podcastů se o pořadech dozví i více mladších lidí. Ze všeho nejvíc, i v rámci vysílání, si přeju vidět i slyšet lidi radostné a šťastné, to pak máte hned hezčí den.
Můj příběh se tedy skládá z neustálého poznávání Krista, a i když jsem někdy padnul do různých pokušení, tak si mě Bůh pořád drží a dostává mě svojí důvěrou, kterou do nás vkládá každý den.
