Trans World Radio - International (TWR-I)
Trans World Radio (TWR-I) je naddenominační křesťanská rozhlasová síť s největším dosahem na světě. Pořady jsou vysílány ve více než 230 jazycích a dialektech prostřednictvím více než 2.000 různých vysílacích kanálů po celém světě (14 velkých mezinárodních vysílačů, řada lokálních stanic, vysílání přes satelit, kabelové sítě a internet). Vysílání TWR každodenně oslovuje miliony posluchačů ve více než 160 zemích. V současnosti je ročně odvysíláno asi 282.737 hodin rozhlasových pořadů TWR, což je pro představu asi 775 hodin programů denně!
Poslání:
Cílem TWR je pomáhat Církvi v plnění přikázání Ježíše Krista získávat učedníky ze všech národů, a to prostřednictvím sdělovacích prostředků, které
- hlásají evangelium o spasení co největšímu množství lidí
- vyučují věřící biblickým pravdám a jejich aplikaci do každodenního života podle Kristova příkladu
- vytvářejí programy ve spolupráci s místní církví
Vize:
Získat svět pro Krista prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků tak, aby zůstalo trvalé ovoce (tzn. trvalý dopad na osobní život posluchačů díky pochopení a přijetí evangelia).
Celosvětový tým a partneři:
Tým TWR-I tvoří více než 2.000 pracovníků po celém světě. Partnery TWR je více než 200 organizací ve více než 80 zemích, mj. Thru the Bible (Světem Bible), In Touch (Doteky), Words Of Hope (Slova naděje) a další.TWR-CZ je nezávislým partnerem TWR-I, spolupráce je založena na partnerské smlouvě.
Jak to všechno vzniklo?
Ralph Freed byl americkým misionářem na blízkém východě. Jeho syn Paul s ním jezdil na cesty a často i od vesnice k vesnici, kam tatínek přinášel evangelium. Jak Paul dospíval, i v něm se formovala touha misijně sloužit. Jedna misijní cesta ho přivedla do Španělska a tam mu Bůh položil tuto zemi na srdce.
Paul hledal jak misijní činnost zefektivnit a dostal myšlenku, že rádiem by to bylo nejlepší. Tato myšlenka v jeho mysli postupně rostla. Vrátil se do USA, aby objížděl různé sbory a věřící přátele a získával pro tuto myšlenku sympatizanty a současně i první finanční prostředky.
Později, při návštěvě marockého Tangieru, zjistil, že jsou zde otevřené dveře pro založení misijní rozhlasové stanice. Tak vznikl Hlas Tangieru, který začal v roce 1954 vysílat v angličtině a španělštině s úzce vymezeným cílem zasáhnout křesťanským vysíláním území Španělska. V roce 1956 stanice rozšířila křesťanské vysílání a evangelium bylo šířeno do 40 zemí, kam se vysílalo ve více než dvaceti jazycích.
Sledovanost křesťanského vysílání byla neočekávaně vysoká. V roce 1959 marocká vláda oznámila, že všechna rozhlasová zařízení na území státu budou znárodněna, a proto zahájil Dr. Freed jednání s Rádiem Monte Carlo v Monaku s nadějí, že bude možné přesunout vysílání na evropský kontinent.
Těsně nad Monte Carlem, nechal vystavět Adolf Hitler nový vysílač pro šíření nacistické propagandy. Vysílač byl strategicky výborně umístěn, antény z těchto kopců mohly vyzařovat signál všem směry (severní Afrika, celá Evropa a část západní Asie a Střední východ). Druhá světová válka skončila dříve, než mohli a Hitler a Goebels poprvé promluvit do mikrofonu těchto vysílačů. Celé zařízení spadalo pod Monackou správu. Jednání v Monaku byla úspěšná, takže od roku 1960 Dr. Paul Freed přesunul křesťanské vysílání z Maroka do Monte Carla, odkud se začalo vysílat pod nově přijatým názvem TRANS WORLD RADIO.
O začátcích práce Trans World Radia poutavě vypráví zakladatel a první prezident společnosti TWR, Dr. Paul Freed ve svých vzpomínkách, které vyšly knižně pod názvem Antény do věčnosti.
Postupně se k vysílačům v horách nad Monte Carlem přidávaly další strategické vysílací systémy na nejrůznějších místech světa:
- Monte Carlo (od 1960) pro oblast Evropy a severní Afriky
- Bonaire (od 1964) pro sever Jižní Ameriky a oblast Karibiku
- Svazijsko (od 1973) pro subsaharskou oblast Afriky
- Kypr (od 1974) Střední východ a severní Afriku
- Guam (od 1975) pro oblast střední, jižní a jihovýchodní Asie
- Srí Lanka (od 1978) pro indický subkontinent
- Uruguay (od 1981) pro Uruguay a Argentinu
- Albánie (od 1992) pro východní Evropu
- Rusko (od 1993) pro himalájské státy
- JAR (od 1994) pro africký kontinent
- Střední Asie (od 1996)
- Grigoriopol (od 1999)
- Brazílie (od 2004)
- Benin (od 2008) pro západní Afriku