Nedávno odvysílané pořady

Farář Wilhelm Busch byl farář ve tvrdém hornickém kraji kolem německého města Essenu. Měl velké obdarování, jak navázat s lidmi hovor a mluvit o Bohu. Diskutoval se všemi rád a naslouchali mu i nejtvrdší chlapi. Nic ho neodradilo, jak uslyšíme v dalších příbězích z jeho knihy Život bez všedních dnů. Čte Petr Stoy.

Ve čtení na pokračování nasloucháme vyprávění faráře Wilhelma Busche. Příběhy lidí, se kterými se setkal , když působil v hornickém kraji jako farář, vložil do knížky s názvem Život bez všedních dnů. Čte Petr Stoy.

Evangelický farář Wilhelm Busch patřil do německé vyznavačské církve. Byl nekompromisní křesťan a pro své názory byl i ve vězení. Po první světové válce se usadil v hornickém Essenu a místním lidem, kteří tvrdě pracovali, přinášel evangelium. Skutečné příběhy lidí, se kterými se setkal, vložil do knihy Život bez všedních dnů. Čte petr Stoy.

Kniha Život bez všedních dnů nabízí střípky vzpomínek Wilhelma Busche, německého evangelického faráře pro mládež v německém Essenu ve 30. letech minulého století. Pro Rádio 7 ji načetl Petr Stoy.

Wilhelm Busch /buš/ byl farář mládeže. Dovedl výstižně a srozumitelně vysvětlovat Bibli a Boží principy. Často vyprávěl mladým posluchačům v hornickém kraji, kde se usadil, o svém otřesném zážitku z 1. světové války i o nalezení Boha. Jeho příběhům nasloucháme ve čtení na pokračování, kde čte z jeho knihy Život bez všedních dnů Petr Stoy.

Ve čtení na pokračování se vracíme k osobnosti německého evangelického faráře Wilhelma Busche/buše/, jehož knížky povzbuzovaly křesťany v naší zemi za komunistické totality. Kniha Život bez všedních dnů byla potají přeložena a převezena do Německa, kde byla vytištěna. Stejným způsobem se potom dostala nazpět ke svým českým čtenářům. Vydáme po stopách tohoto věrného Ježíšova následovníka a budeme jeho příběhům a svědectví o Božím jednání naslouchat v podání Petra Stoye /stoje/.

Německý kazatel Wilhelm Busch patřil k Vyznavačské církvi. Od konce první světové války působil v hornickém Essenu. Své zážitky z práce evangelického faráře v době nástupu Hitlera k moci i let válečných vložil do knihy povídek, která se do Československa dostala tajně jako samizdat. Název knížky plně vystihuje osobnost Wilhelma Busche - Život bez všedních dnů. Pro Rádio 7 načetl Petr Stoy.

Naně nezbývalo, než se smířit s tím, že její tatínek odešel do nebe. Ve čtení na pokračování uzavřeme knihu z pera Roberta Planta "John Harper. Titanic, loď snů". Naposledy se s Vlastimilem Brůžou vydáme za příběhem baptistického kazatele a jeho malé dcerky.

Vlastimil Brůža čte z knihy "John Harper. Titanic, loď snů". Předposlední kapitola líčí dramatické a tragické momenty potápějící se lodi. Autor Robert Plant na příběhu podle skutečných událostí vykresluje sílu naděje ve věčný život v Pánu Ježíši Kristu.

„Ženy, děti a nevěřící do záchranných člunů, prosím,“ zazní v další kapitole z knihy "John Harper. Titanic, loď snů". Příběh z pera Roberta Planta o baptistickém kazateli na palubě potápějící se lodi načetl Vlastimil Brůža.

Nepotopitelná loď Titanic měla po nárazu na ledovec možnost dostát svému titulu. Dramatické okamžiky, kdy světlice protíná noční oblohu, připomíná další kapitola knihy z pera Roberta Planta "John Harper. Titanic, loď snů". Pro Rádio 7 načetl Vlastimil Brůža.

Dramatické okamžiky lodi Titanic se začnou odvíjet spolu se čtením další kapitoly z knihy "John Harper. Titanic, loď snů". Loď narazí na ledovec. Pro Rádio 7 načetl Vlastimil Brůža.

Vlastimil Brůža pokračuje ve čtení z knihy Roberta Planta "John Harper. Titanic, loď snů". Minule děti zavedl průzkum lodi až do první třídy. Dnes se dostanou do strojovny s ohromnými hlučnými motory.

Čtení na pokračování patří knize Roberta Planta "John Harper. Titanic, loď snů". Cesta po moři může být zdlouhavá, tak se vydáme na průzkum lodi, důkladný a zvídavý, takový, jakého jsou schopny jen děti. Čte Vlastimil Brůža.

V další kapitole knihy Roberta Planta "John Harper. Titanic, loď snů" se zápletkou stane ztracený Nový zákon. Pro Rádio 7 načetl Vlastimil Brůža.

Loď je připravena k vyplutí. S trojím silným zahoukáním opustí přístav a kazatel John Harper i jeho spolucestující se vydávají vstříc dalším kapitolám knihy Roberta Planta "John Harper. Titanic, loď snů", kterou pro Rádio 7 načetl Vlastimil Brůža.

Se druhou kapitolou z knihy Roberta Planta vystoupíme z vlaku v Southamptonu a nalodíme se na palubu majestátního plavidla. Čtení na pokračování patří příběhu "John Harper. Titanic, loď snů." Za baptistickým kazatelem a jeho dcerkou se vydáme spolu s Vlastimilem Brůžou.

Z nepotopitelné lodi snů se během několika hodin stal symbol zkázy. Na pohnuté osudy pasažérů z Titaniku se vzpomíná dodnes. Čtení na pokračování přinese příběh kazatele Johna Harpera a jeho malé dcerky, příběh o velké tragédii, ale také o víře, odvaze a naději. Knihu Roberta Planta pro Rádio 7 načetl Vlastimil Brůža.

Miroslav Makovička naposledy otevírá knihu Sloužili jsme za totality. Metodistický kazatel a superintendent Vilém Schneeberger v ní popisuje život církve v době vlády komunistů. Vyprávění se blíží k Sametové revoluci. Před ní ale zažil Vilém Schneeberger svou vlastní osobní revoluci, která ho připravila na dobu možnosti svobodně mluvit o Kristu.

Prostřednictvím autobiografické knihy Sloužili jsme za totality, kterou napsal vedoucí metodistické církve Vilém Schneeberger, nahlížíme do života církve v době, kdy v naší zemi vládl komunistický režim a s ním spojená velká nesvoboda. Miroslav Makovička čte kapitolu o tom, co tehdy znamenal soudní proces a co následovalo po Chartě 77.

Metodistický kazatel a superintendent Vilém Schneeberger prožil většinu svého života v době, kdy v naší zemi vládli komunisté. Čelil neustálém tlaku státního dozoru a kontroly. A Bůh mu dával moudrost a ochranu. V další kapitole své knihy Sloužili jsme za totality vypráví o problémech s dostupností Biblí a náboženské literatury a také popisuje hospodářský dozor státu, který byl součástí totalitního dohledu.

Čtení na pokračování patří knize Sloužili jsme za totality. Vedoucí Evangelické církve metodistické Vilém Schneeberger v ní vypráví, jaký byl život církve v letech 1949 - 1989. Komunistický aparát dohlížel na veškeré dění v církvi. I publikační aktivity věřících byly pevně sešněrovány dozorem a cenzurou. Pro Rádio 7 načetl Miroslav Makovička.

Miroslav Makovička pokračuje ve čtení z knihy Sloužili jsme za totality. Vilém Schneeberger se stal v roce 1968 superintendentem Evangelické církve metodistické. Z tohoto titulu se do zahraničí dostával častěji než jiní, kontrolám a dohledu se ale nevyhnul. Stejně tak se jim nevyhnuly ani setkávání kazatelů a laických pracovníků v osadě Poušť. Státní správa komplikovala církvím život, kde se dalo, třeba i při obsazování kazatelských postů.

Komunistický stát kontroloval každý pohyb v církvi, zejména kontakty s cizinci. Chtělo to hodně odvahy, důvtipu i Božích zásahů, aby se zahraniční návštěvy uskutečnily. Vzpomínkovou knihu Viléma Schneebergra Sloužili jsme za totality pro Rádio 7 načetl Miroslav Makovička.

Čtvrté setkání s knihou Viléma Schneebergera líčí jeho krušné kazatelské začátky, práci v redakci Kostnických jisker i přivýdělek z překladů do němčiny. Komunisté doufali, že církev začne vymírat. Když se tak nestalo, zesílili tlak na školách. Církve byly pod naprostou kontrolou. Jak uspokojit úřady a zároveň neuškodit členům své církve, chtělo na kazatelích velkou dávku Boží moudrosti a ochrany.

Vilém Schneeberger v knize Sloužili jsme za totality vzpomíná na dobu, kdy v naší zemi vládli komunisté. Pro církve to znamenalo neustálý dozor a útlak. Kazatelé i studenti bohosloví byli v hledáčku tajné policie. V tíživé atmosféře 50. let Vilém absolvoval bohosloveckou fakultu, oženil se a nastoupil na vojnu. Pro Rádio 7 načetl Miroslav Makovička.

Čtení na pokračování patří vyprávění Viléma Schneebergera, který dlouhá léta stál v čele metodistické církve v naší zemi. Ve své knize Sloužili jsme za totality líčí, jak se za vlády komunistů žilo křesťanům a jak vypadala tehdejší česká církev. Druhá část se vrací do roku 1948, kdy komunisté převzali moc a církev se dostala do neustálého tlaku cenzury a dozoru.

"Přijímáme tuto knížku postřehů, vzpomínek a zkušeností jako výbornou pomůcku pro ilustraci historie církve. Jako svědectví o víře, lásce a naději, kterou jmenovaní i nejmenovaní věřící prožívali. Jako povzbuzení pro opravdový život ve víře a službě našemu Pánu," píše Josef Červeňák v roce 2005 v předmluvě knížky Sloužili jsme za totality. Kéž vyprávění metodistického kazatele a superintendenta Viléma Schneebergera o církvi v době vlády komunistů přinese povzbuzení i 35 let po Sametové revoluci. Pro Rádio 7 načetl Miroslav Makovička.

Joni a Ken si zažili mnoho krásných chvil. Rádi jezdili spolu do přírody stanovat. Ale krásné chvíle střídaly také chvíle napětí. Obvykle se nepohodli v neděli ráno, když se chystali na bohoslužby. Opakoval se stejný scénář. Radostných okamžiků, na které s Kenem rádi vzpomínali, bylo ale více. Některé cesty, které konali po celém světě, byly velmi náročné, některé zážitky velmi úsměvné, jiné alarmující..

Je to paradox, ale někdy těžká nemoc a životní zkoušky mohou posílit víru a také nejbližší vztahy. Tak to prožívali manželé Joni a Ken, jejichž příběh sledujeme ve čtení na pokračování. Díky utrpení a poznání, že Bůh je s nimi, se naučili žít den ze dne s Ním. Ve čtení na popkračování čte z knihy Joni a Ken Marcela Dürrová.

Joni Eareckson Tada je známá po celém světě, a to nejen díky svému tragickému skoku do vody v 17 letech, po kterém ochrnula. Stala se z ní výrazná osobnost s mnoha obdarováními. Maluje, zpívá, píše knihy, dělá přednášky, pořady do rádia... a to přesto, že ve svém životě zažila a stále zažívá mnoho tělesného utrpení. Ve čtení na pokračování nahlížíme do jejího manželství díky knize, kterou napsala se svým manželem Kenem. Knihu Joni a Ken zpracovala pro Rádio 7 Marcela Dürrová.

V minulém dílu čtení na pokračování, ve kterém nahlížíme do manželství Joni Eareckson a Kena Tada, jsme sledovali, jak Joni kromě toho, že byla upoutaná na vozík, procházela rakovinou. Její muž všeho nechal a věnoval se jen jí. Toto obtížné období je oba velmi sblížilo.

Těžká nemoc je velká zatěžkávací zkouška nejen pro člověka samotného, ale také pro jeho partnera a rodinu. Joni EarecksonTada žila od svých 17 let na vozíčku a věděla, co to je utrpení a bolest. Když přišla rakovina, chtěla to vzdát. Nablízku jí byl ale její manžel Ken, který opustil svou práci, aby byl stále s ní. Pomáhal jí úplně ve všem. jejich příběh pokračuje ve čtení na pokračování, kdy opět otevřeme jejich knihu s názvem Joni a Ken.

Když si zlomí nohu zdravý člověk, je to nepříjemné. Když se to ale stane někomu, kdo je na vozíčku, je to mnohem složitější. To ale zdaleka nebylo vše, co museli Joni a Ken řešit. Čekala je ještě mnohem těžší zkouška, jak uslyšíme v dalším dílu ve čtení na pokračování z jejich autobiografické knihy.

Když si Ken Tada vzal Joni Eareckson , která byla na vozíčku, netušil, co ho čeká. Každodenní péče a život spojený s neustálým cestováním a pozorností veřejnosti byl vyčerpávající. Musel se naučit čerpat sílu u Boha a přijmout své postavení. Z knihy Joni a Ken čte Marcela Dürrová.

Život na vozíčku je velmi náročný a žít s takovým člověkem také. Pociťovali to také manželé Joni a Ken Eareckson Tada, jejichž životní příběh sledujeme ve čtení na pokračování. Další jejich zápasy přiblíží Marcela Dürrová.

V knize Joni a Ken dávají do svého manželství nahlédnout Ken a Joni Eareckson Tada. Byl to neobyčejný svazek. Vždyť Ken stál po boku neobyčejné ženy, ženy na vozíku, ovšem i ženy, která byla celebritou. S další kapitolou bude Marcela Dürrová sledovat Kenovo vyprávění.

Ve čtení na pokračování z knihy Joni a Ken jsme přibližně v její polovině. Realita dlouholeté péče o ochrnutou manželku byla horší než nejčernější představy. Vztah Kena a Joni byl v modu přežití, místo radosti ze vztahu jen zdvořilost. Pro Rádio 7 načetla Marcela Dürrová.

Příběh Joni Eareckson, která v sedmnácti letech ochrnula a zůstala na vozíku, obletěl svého času celý svět. Její manželství s Kenem Tada zachycuje kniha Joni a Ken. Dlouhá léta nepřetržité péče o invalidní manželku si na Kenově psychice vybrala svou daň. Joni trpěla výčitkami, ke kterým se přidala nesnesitelná dlouhodobá bolest v kyčli. Knihu Joni a Ken pro Rádio 7 načetla Marcela Dürrová.

Každé manželství čelí po několika letech výzvám stereotypu. Kromě běžných úskalí byl ale Ken zatížen i nepřetržitou péčí o svou ochrnutou ženu. Jak dlouho to může takto pokračovat? Knihu Joni a Ken pro Rádio 7 načetla Marcela Dürrová.

Svatbou pohádky končívají. Realita společného svazku ale začíná. Novomanželé Joni a Ken se vydali na společnou cestu životem. Zvládnou údolí i kopce manželského soužití? Kromě běžných výzev vztahu muže a ženy mají ještě naloženo břemeno invalidity Joni. Čte Marcela Dürrová.

Ken a Joni Eareckson Tada dávají v knize Joni a Ken nahlédnout do příběhu svého manželství. Ve vyprávění jsme na prahu jejich svatby. Jak zvládnou společný život, když je Joni na vozíku? A jak zvládne Ken to, že je Joni celebritou? Knihu načetla Marcela Dürrová.

Joni Eareckson Tada potkala muže svého života. Jejich lásce nestál v cestě ani vozík, na který byla upoutána. Společně byli rozhodnuti sloužit Bohu. Jedna z jejich prvních cest vedla do komunistického Rumunska. Kam směřovaly jejich kroky dál?

Ve čtení z knihy Joni a Ken procházíme obdobím upevňování vztahu mladé ženy na vozíku s urostlým tělocvikářem. V další kapitole se s hlavními hrdiny, teď už zasnoubenými, vydáme na návštěvu do komunistického Rumunska. Knihu nastudovala Marcela Dürrová.

Joni Eareckson Tada zůstala od sedmnácti let ochrnutá, upoutaná na vozík, ale dál odhodlaná žít a věřit Bohu. Napsala několik knih, navštívila mnoho zemí. Nakonec se také vdala. Svou cestu k manželství líčí ona i její manžel ve své knize Joni a Ken. Pro Rádio 7 ji nastudovala Marcela Dürrová.

Joni Eareckson Tada je známá po celém světě jako americká křesťanská umělkyně na vozíčku, která maluje ústy, zpívá a přednáší. Bůh jí daroval manžela Kena a společně sloužili Bohu. Na první seznámení s ním vzpomíná v knize Joni a Ken v podání Marcely Dürrové.

V knize Joni a Ken dává Joni Eareckson Tada nahlédnout do svého manželství. K zátěži, které představuje její ochrnutí těla, se po letech přidala i rakovina. Pro Rádio 7 načetla Marcela Dürrová.

Příběh Joni Eareckson, která si v sedmnácti letech po skoku do vody zlomila páteř, obletěl celý svět. Zůstala ochrnutá, upoutaná na vozík, ale dál odhodlaná žít a věřit Bohu. Napsala několik knih, navštívila mnoho zemí. Nakonec se také vdala. O cestě do manželského svazku, o výzvách manželství s handicapovaným partnerem a o síle víry v dobrého Boha v čase boje s rakovinou hovoří ona i její manžel ve své knize Joni a Ken. Pro Rádio 7 ji nastudovala Marcela Dürrová.

Ve čtení na pokračování se dnes rozloučíme s madame Guyon a jejím pohnutým životem, který ve své knize vylíčila Phylis Thompsonová. Její oddaná víra v Boha ji dovedla přes neustálé obviňování z hereze, ponižování a pomluvy několikrát do vězení. Nic její víru nezlomilo a nic nezměnilo její vztah k Pánu Ježíši Kristu, jehož milovala. Zůstala pevná a pokorná.

Živá a nekompromisní víra budila vždy emoce, zejména u nábožensky založených lidí. Pociťovala to také Madame Guyon /madam gyjon/, jejíž pohnutý život sledujeme ve čtení na pokračování. Neustále byla obviňována z hereze a kacířství jen proto, že se modlila svými slovy a vyzývala k tomu, a také kvůli svému osobnímu vztahu k Bohu, který byl mnoha vedoucím představitelům církve cizí. Čeká ji Bastila?

Mnozí lidé v minulosti museli pro svou živou víru v Boha trpět a na mnoha místech po celé zemi se to děje i dnes. Jednou takovou ženou byla i madame Guyon, jejíž životní příběh nás zavede opět do Francie, kde v 17. století žila. Její osobní vztah s Bohem byl mnohým představitelům katolické církve trnem v oku. Měla však i řadu přívrženců a ochránců. Přesto se její život zmítal v neustálých bojích a nepochopeních, mezi svobodou a vězením. Její víru ale nic nedokázalo zlomit.

Madame Guyon, jejíž životní osudy sledujeme ve čtení na pokračování, žila v pohnuté době v 17. století ve Francii, kde vládla katolická církev. Vše, co se vymykalo katolickému pohledu na Boha a víru v něj, bylo trestáno. Díky tomu, že našla osobní vztah s Bohem a objevila krásu a význam modlitby, byla vystavena nepochopení a pronásledování, dokonce i vězení. Její život ale měl i radostná období, kdy se mohla o své poznání Boha sdílet s dalšími lidmi, jak jsme slyšeli v minulém dílu. Co ji čeká dál, uslyšíme v podání Aleny Pavlatové.

: Ve čtení na pokračování sledujeme pohnutý život madame Guyon /madam gyjon/, která žila v 17. století ve Francii. Svým živým vztahem k Bohu a potřebou modlit se svými slovy, o kterých směle všude svědčila, si od katolické církve vysloužila nejen ponižování a obviňování z kacířství, ale také vězení. Z knihy Phylis Thompsonové /filis tompsnové/ čte Alena Pavlatová.

Neustálé stěhování z místa na místo, pomoc potřebným, mnohé nepochopení a osočování, to byl život Jeanne Guyon, který sledujeme díky knizePhylis Thompsonové. Vždy pomáhala lidem najít osobní vztah s Bohem, učila je modlit se a důvěřovat Bohu. To se nelíbilo představitelům katolické církve. Po pěti letech, které strávila v Itálii a Švýcarsku, se vrátila do Paříže. Nečekalo ji tam ale nic dobrého, jak uslyšíme v dalším nahlédnutí na stránky knížky.

Madame Guyon /madam gyjon/ svou zbožností a životem posloužila mnoha lidem své doby jak ve Francii, tak i v Itálii a Švýcarsku, kde střídavě žila. Díky Boží milosti viděla mnohé změněné životy. Její požehnaný, ale nesnadný život popisuje ve své knize Phylis Thompsonová. Do 17. století se opět vydáme s Alenou Pavlatovou.

Madame Guyon /madam gyjon/, jejíž život sledujeme díky knize Phylis Thompsonové /filis tompsnové/, se snažila žít zbožný život v celé vydanosti Bohu. Pomáhala potřebným a byla příkladem. Přesto se znelíbila ženevskému biskupovi, který měl strach, aby svým myšlením nenakazila jeho diecézi. Čekalo ji další stěhování.

Duchovní zkušenosti Madame Guyon, která žila na přelomu 17. a 18. století ve Francii, vyjádřila v mnoha básních a spisech. Její význam daleko přesáhl dobový i geografický rámec, v němž žila. Byla inspirací zejména pro řadu významných osobností protestantismu. Její život vykreslila ve své knize Phylis Thompsonová a pro Rádio nastudovala Alena Pavlatová.

Ve čtení na pokračování sledujeme životní osudy Madame Jeanne Guyon, která žila ve Francii na přelomu 17. a18. století. Ve světě plném intrik a náboženského pokrytectví našla blízký vztah k Bohu a hloubku modliteb. Zakusila proto nepochopení a mnoho utrpení. Její příběh vykreslila ve své knize Phylis Thompsonová.

Ve čtení na pokračování sledujeme životní příběh pozoruhodné ženy, která žila ve Francii na přelomu 17. a 18. století. Jmenovala se madame Guyon /madam gyjon/ a její život dokazuje, že Bůh se dává poznat každému, kdo po něm ze srdce touží, a dává sílu unést i tu největší tíhu života. Popisuje ho ve své knize Philis Thompsonová.

Proč opravdová touha po Bohu a život v podřízenosti Jemu tolik dráždí lidi, kteří žijí jen v náboženství? Životní příběh ze 17. století, který sledujeme ve čtení na pokračování, to jen dokládá. Madame Guyon trávila hodiny na modlitbách a Bůh jí dával pokoj i v těch nejhorších situacích. To velmi dráždilo její rodinu, která tomu nerozuměla a myslela si, že ztratila rozum. Ona ale pouze chtěla naplno následovat Boha a stále hledala, co jí v tom ještě brání. Když se setkala s mladým knězem Francisem La Combem, který jí přinesl dopis od nevlastního bratra, netušila, že sehraje v jejím životě zvláštní, dokonce osudovou roli. Z knihy Phylis Thompsonové Madam Guyon čte Alena Pavlatová.

Opravdová vydanost Bohu a hluboká zbožnost dráždila některé nábožensky založené skupiny lidí už od dob, kdy žil Pán Ježíš Kristus. Zažívala to také madame Guyon, která žila ve Francii na přelomu 17. a 18. století. Její životní příběh sepsala Phylis Thompsonová a přeložil Dan Drápal. Ve čtení na pokračování se opět vydáme do světa intrik a nenávisti, ve kterém se po domluveném sňatku se starším mužem ocitla.

Madam Guyon, jejíž životní příběh sledujeme ve čtení na pokračování, žila ve Francii na přelomu 17. a 18. století. Hledala osobní vztah s Bohem a objevila hloubku a sílu modlitby. Její oddannost Bohu dráždila její náboženské okolí už od jejího mládí. Ani utrpení ji však neodradilo hledat dál a poznat Boha víc. Z knihy Phylis Thompsonové čte Alena Pavlatová.

Ve čtení na pokračování se ocitneme ve Francii 17. století. Setkáme se s mladičkou dívkou Jeanne, která odmalička toužila po Bohu. Strávila dětství v klášteře, ale když dospěla,z rozhodnutí svých rodičů se její život změnil. Z knihy Madame Guyon čte Alena Pavlatová.

Ve čtení na pokračování se dnes rozloučíme s knihou Neboj se kříže, díky které jsme si připomněli život rumunského pastora a zakladatele Hlasu mučedníků Richarda Wurmbranda. Celý život kázal evangelium. Když byl na svobodě nebo ve vězení. Nyní už je ve věčné slávě se svým milovaným spasitelem. Zítra otevřeme novou knihu s dalším životním příběhem. Jmenuje se Madame Guyon /madam gyjon/ a zavede nás do Francie 17. století.

Komunisté v poválečném Rumunsku používali různé metody, jak zlomit politické vězně, ke kterým patřili i duchovní. Vymývání mozků střídalo bití a mučení. Tím vším prošel pastor Richard Wurmbrand, jehož životní příběh sledujeme ve čtení na pokračování. Z knihy Neboj se kříže čte Jiří Daniel.