Nedávno odvysílané pořady

Díky knize Davida Wilkersona Dýka a kříž dostáváme krok za krokem celkový obraz toho, jak vznikala v New Yorku dnes celosvětová služba drogově závislým Teen Challenge. Bůh dal povstat něčemu z ničeho a stále dokazoval, že je Bohem divů a zázraků. Čte Pavel Hromádka.

Vznik i pozdější fungování organizace Teen Challenge, která pomáhá drogově závislým, doprovázely mnohé zázraky. David Wilkerson se učil žít z víry, když v roce 1960 tuto práci bez peněz i zkušeností založil. Dokládá to jeho kniha Dýka a kříž, ze které čte Pavel Hromádka.

Když americký kazatel David Wilkerson začal v roce 1959 na newyorských ulicích mluvit o Bohu a Jeho lásce mladým lidem z pouličních gangů, netušil, co se bude dít. Ani ve snu by ho nenapadlo, že uvidí proměnu mnoha lidí a jeden Boží zázrak za druhým. Neměl zkušenosti ani peníze a byl odkázán jen věřit Bohu. Z jeho knihy Dýka a kříž čte Pavel Hromádka.

Teen Challenge je nezisková křesťanská evangelikální organizace složená především z bývalých narkomanů, kteří přijali Ježíše jako svého spasitele a vzdali se drog. Jejich cílem je zvěstovat své zážitky a bojovat s drogami. Organizaci založil David Wilkerson a dodnes působí ve více než 68 zemích světa. Počátky této úžasné práce sledujeme díky jeho knize Dýka a kříž, ze které čte Pavel Hromádka.

Uspořádat týden evangelizačních večerů pro newyorské gangy bylo hodně odvážné. Po nelehkém začátku v New Yorku začalo vznikat něco úžasného. Bůh začal jednat. Knihu Dýka a kříž amerického kazatele Davida Wilkersona pro Rádio 7 načetl Pavel Hromádka.

Americký kazatel David Wilkerson je známý po celém světě jako zakladatel organizace Teen Challenge, která pomáhá lidem ze závislosti na drogách. Všechno to začalo na newyorských ulicích, kam se z dalekého Pittsburghu jako mladý nezkušený vesnický kazatelna Boží popud vydal. Začátky nebyly snadné a nadšení střídalo i zklamání. Zároveň ale Bůh začal dělat něco úžasného. Z jeho knihy Dýka a kříž čte Pavel Hromádka.

Ve čtení z knihy Davida Wilkersona Dýka a kříž jsme se dostali do bodu, kdy byly v plném proudu přípravy na velké shromáždění pro mladé hochy a dívky z brooklynských pouličních gangů. Bylo to dost riskantní krok a výsledek byl nejistý. Jak to dopadlo, uslyšíme v podání Pavla Hromádky.

Americký kazatel David Wilkerson se v roce 1958 pustil do velmi riskantního podniku, když začal v newyorském Brooklynu na ulicích hochům z místních gangů vyprávět o tom, že je Bůh miluje. S údivem potom sledoval, co se dělo. Velmi si přál říct evangelium co nejvíce mladým lidem, kteří byli spoutaní drogami. Podaří se mu to? Z jeho knihy Dýka a kříž čte Pavel Hromádka.

Kniha Davida Wilkersona Dýka a kříž líčí skutečný příběh amerického vesnického kazatele, kterého Bůh poslal do New Yorku. David tehdy poslechl a v jeho srdci se začal rodit plán, jak pomoci lidem na ulici, kteří jsou v zajetí drog. Bylo to však reálné? Pro Rádio 7 načetl Pavel Hromádka.

David Wilkerson, od jehož smrti letos na jaře uplynulo 14 let, byl Božím mužem. Ve čtení na pokračování se vracíme do doby, kdy se jako mladý vesnický kazatel vydal do New Yorku s touhou pomáhat mladým lidem na ulicích, kteří byli závislí na drogách a plní nenávisti. Oporou mu byli nejen jeho rodiče, ale také dědeček, který sám byl ohnivým kazatelem evangelia. O tom, jak se David seznamoval s novým prostředím, kde vládly drogy, uslyšíme v dalším dílu. Z knihy Dýka a kříž čte Pavel Hromádka.

Ve čtení na pokračování se opět ocitneme na newyorských ulicích uprostřed mládežnických gangů, které bojovaly proti sobě. Prostředí plné násilí, drog a chudoby se postupně stane domovem pro pastora Davida Wilkersona, který zahořel touhou pomáhat těmto mladým lidem k normálnímu životu. Na počátku ještě netušil, jak se vše bude vyvíjet. Z knihy Dýka a kříž čte Pavel Hromádka.

Ve čtení na pokračování opět vstoupíme do vzrušujícího příběhu amerického pastora Davida Wilkersona, který popisuje kniha Dýka a kříž. Touha pomáhat lidem ho z venkovského prostředí zavedla na ulice New Yorku mezi pouliční gangy. Začátky jeho nové služby byly ale těžké, jak uslyšíme v dnešním dílu.

Když chceme poslouchat Boha, může někdy naše počínání vypadat jako bláznivé. Přesně tak vypadal mladý vesnický kazatel David Wilkerson, když přijel z venkova do New Yorku s touhou pomoci odsouzeným chlapcům z pouličního gangu. Byla to tvrdá srážka s realitou, jak uslyšíme dál ve čtení jeho knihy Dýka a kříž, ze které čte Pavel Hromádka.

Ve čtení na pokračování si připomínáme osobnost amerického kazatele Davida Wilkersona. V roce 1958 se jako mladý pastor na Boží pokyn vydává do New Yorku a poprvé se setkal s chlapeckými gangy. Navždy to změnilo jeho život. Z jeho knížky Dýka a kříž čte Pavel Hromádka.

Letos na jaře je to 14 let, kdy tragicky zahynul americký pastor David Wilkerson, zakladatel organizace Teen Challenge. Začátky jeho práce s narkomany na ulicích New Yorku si připomeneme ve čtení na pokračování. Z knihy Dýka a kříž, která se stala světovým bestsellerem, bude číst Pavel Hromádka.

Ve čtení na pokračování se dnes rozloučíme s misionářkou Martinou Šambazovou a jejím deníkem, ve kterém jsme nahlédli do několika let, která zásadně změnila její život. Jedna změna, o které uslyšíme nakonec, je na celý život... Dozvíte se o něm v posledním dílu v podání Aleny Pavlatové.

Martina Šambazova projela s organizací Ebenezer sedm zemí bývalého Sovětského svazu. Jedna země se jí však stala osudnou. Která to byla? To se dozvíme v dalším dílu čtení na pokračování. Z jejího misijního deníku s názvem Vyhledám své ovce čte Alena Pavlatová.

Ve čtení na pokračování nahlížíme díky deníku, který sepsala, do sedmi let života Martiny Šambazové, které strávila s organizací Ebenezer na misii v zemích bývalého Sovětského svazu. Poslední zemí, kam se dostala, byl Tádžikistán - nejnebezpečnější ze všech zemí. S čím se tam setkala na své druhé návštěvě, uslyšíme ve čtvrt na jednu.

Z misijního deníku, který otevíráme ve čtení na pokračování, se před námi odvíjí všechny misijní cesty Martiny Šambazové do zemí bývalého Sovětského svazu, které podnikla během sedmi let s organizací Ebenezer. Zbývá poslední ze sedmi - Tádžikistán. Z knihy Vyhledám své ovce čte Alena Pavlatová.

Jakou podobu může mít misionářská práce, se dozvídáme z deníku Martiny Šambazové, který otevíráme ve čtení na pokračování. S organizací Ebenezer, která pomáhá Židům v návratu do Izraele, cestovala z jedné země bývalého Sovětského svazu do druhé. Co zažila v Turkmenistánu, přiblíží Alena Pavlatová, která čte z její knihy s názvem Vyhledám své ovce.

Ve čtení na pokračování sledujeme misijní cesty Martiny Šambazové po zemích bývalého Sovětského svazu, které zachytila ve svém deníku s názvem Vyhledám své ovce. V Uzbekistánu se setkala s těžkou duchovní atmosférou a zavřenými dveřmi. Co ji čeká v Turkmenistánu, druhé největší zemi Střední Asie, uslyšíme ve dalším dílu.

V Kazachstánu, kam se Martina Šambazova přesunula ze Sibiře, strávila tři roky. Organizace Ebenezer založila svou kancelář v hlavním městě Almaty. Práce se velmi rozvinula a během tři čtvrtě roku se podařilo pomoci odjet ze země 1142 Židům. Martina se musela rozloučit se svou stálou společnicí Yvetou, která chystala svatbu. Čekala ji cesta do další země. Z misijního deníku s názvem Vyhledám své ovce čte Alena Pavlatová.

Z Izraele na Sibiř, ze Sibiře zase dál... Jaká bude další země, kam Bůh zavedl misionářku Martinu, jejíž misijní deník otevíráme ve čtení na pokračování? Z její knihy Vyhledám své ovce čte Alena Pavlatová.

Misijní práce není snadná. Není to romantické dobrodružství, ale náročná každodení práce s lidmi, únava a odříkání. Vyčerpaní misionáři často přemýšlejí o tom, co dál a jestli to nevzdat. Prožívala to také Martina Šambazova na misii na Dálném východě, kam se vydala s organizací Ebenezer hledat Židy a pomoci jim v návratu do Izraele. Bůh ji nenechal bez odpovědi a pomoci a posvítí jí na další cestu. Z jejího deníku s názvem Vyhledám své ovce čte Alena Pavlatová.

Ve čtení na pokračování nám dává nahlédnout do svého života misionářka Martina Šambazova, která strávila 8 let na misii v zemích bývalého Sovětského svazu. Přijala od Boha úkol hledat Židy a pomáhat jim v návratu do Izraele. V městech a vesnicích spolu s dalšími dobrovolníky hledali Židy všude, zejména na tržnicích. A Bůh jim je posílal, aby jim přiblížili jeho plán pro vyvolený národ - navrácení do zaslíbené země. Z její knihy s názvem Vyhledám své ovce čte Alena Pavlatová.

Martina Šambazova strávila 8 let na misii v zemích bývalého Sovětského svazu, kde s organizací Ebenezer pomáhala Židům v návratu do Izraele. Navštívila celkem sedm zemí. Po Ukrajině následoval Dálný východ. Z jejího misijního deníku čte Alena Pavlatová.

Ve čtení na pokračování nahlížíme do deníku z misie, který sepsala Martina Šambazova. Popisuje v něm, jak ji Bůh povolal do misie a jak vedl její kroky až k Židům, žijícím v zemích bývalého Sovětského svazu, aby jim s organizací Ebenezer pomáhala v návratu do Izraele. Nejprve strávila rok v Izraeli. Jaká byla její první misijní cesta, uslyšíme z její knihy s názvem Vyhledám své ovce, kterou otevírá Alena Pavlatová.

Ve čtení na pokračování budeme ode dneška nahlížet do misionářského života jedné obyčejné české dívky, která se vydala Bohu do služby. O tom, jak Martinu Šambazovou Bůh oslovil a zavedl do Izraele, uslyšíme z její knihy Vyhledám své ovce, ze které bude číst Alena Pavlatová.

Lydie Smilková bojovala se svou nemocí a všude mluvila o Boží lásce a pomoci. Čtení na pokračování přináší poslední kapitolu knihy Když se život obrátí naruby, kterou ve spolupráci s manželi Smilkovými napsala Marie Frydrychová. Pro Rádio 7 ji načetli Lenka Veselá, Lenka Malinová a Pavel Smilek.

Navzdory nemoci a ozařování se Lydii narodil zdravý chlapec. Lydiina nemoc tu ale byla dál. Po několika letech relativního klidu se objevily další zdravotní problémy.

Lydie Smilková dál bojovala se svou nemocí. Bůh se o ni staral a posílal jí různá povzbuzení. Rozhodla se, že bude navzdory své nemoci sloužit Bohu a mluvit o něm. Navíc přišlo velké a radostné překvapení: čekala dítě! Knihu Marie Frydrychové Když se život obrátí naruby načetla Lenka Veselá a Pavel Smilek.

Když člověk onemocní smrtelnou nemocí, hledá cestu, jak se uzdravit. Také Lydie Smilková hledala účinnou léčbu a vhodné lékaře. Při tom všem ale hledala pomoc u Boha, v kterého věřila. Od něho přicházelo povzbuzení a naděje do dnů, kdy jí bylo těžko. Pátou část z knihy Když se život obrátí naruby načetla Lenka Veselá.

Po vyslechnutí vážné diagnózy procházela Lydie Smilková léčbou rakoviny a vyrovnávala se s těžkou skutečností. Velkou oporou jí byla církev i její manžel Pavel, který byl lékař. Knihu Když se život obrátí naruby sepsala ve spolupráci s manželi Smilkovými Marie Frydrychová. Pro Rádio 7 načetli Lenka Veselá a Pavel Smilek.

Kniha Když se život obrátí naruby líčí příběh Lydie Smilkové, která se snažila vyrovnat s rakovinou. Její muž byl na vojně, ale nebyla sama. Prakticky i duchovně jí pomáhali lidé z církve. Na modlitbách prožívala pokoj a smíření.

Dozvědět se smrtelnou diagnózu je vždy šokující a těžké. Lydie Smilková se dozvěděla, že má rakovinu ve chvíli, kdy byla krátce vdaná a měla malou dceru. V jejím nitru se odehrával boj. Její příběh vykreslila v knize Když se život obrátí naruby Marie Frydrychová.

Kniha Když se život obrátí naruby líčí příběh Lydie Smilkové, která se krátce po narození dcery dozvěděla krutou diagnózu. Romantické sny o šťastném životě se rozplynuly. Podle vyprávění manželů Smilkových napsala Marie Frydrychová. Pro Rádio 7 načetli Lenka Veselá a Pavel Smilek.

Ve čtení na pokračování nás čeká závěr knihy světoznámé holandské misionářky Corrie ten Boom Tulákem pro Krista. Až do vysokého věku stále jezdila po celém světě a hovořila o důležitosti a moci odpuštění. Měla zkušenost, že Ježíš s ní byl vždy, ať prožívala cokoli.

Jedna z hlavních věcí, o které při svých cestách po celém světě holandská misionářka Corrie ten Boom mluvila, bylo odpuštění hříchů a odpuštění druhým lidem. Odpuštění dělá v lidských životech zázraky. Do jaké další země ji Bůh poslal, uslyšíme ve čtení na pokračování, kde otevíráme její knihu Tulákem pro Krista.

Ve čtení na pokračování sledujeme život holandské misionářky Corrie ten Boom, která strávila více než polovinu svého života na cestách po celém světě. Všude přinášela stejné poselství, které změnilo její život a mění lidské životy dodnes: Bůh miluje člověka a je ochoten odpustit a přijmout každého, kdo k němu přijde. Hovořila o Boží lásce všude, i v komunistických zemích, kam se dostala. Z její knihy Tulákem pro Krista čte Rozita Mertová.

Corrie ten Boom byla až do konce svého dlouhého života tulákem pro Krista. Stejně pojmenovala také jednu ze svých knih, ve které popisuje své cesty po celém světě a co na cestách z Boží milosti zažila. Prošla mnohými zkouškami a boji a musela se vyrovnat také s tím, že se nikdy nevdala. Věděla, že jediné plné naplnění jde najít pouze v Bohu. její životní příběh pokračuje ve čtení na pokračování v podání Rozity Mertové.

Holandská misionářka Corrie ten Boom se dožila 91 let. Ještě ve svých 80 letech jezdila po světě s poselstvím o Boží lásce a odpuštění. Když už to chtěla vzdát a odejít na zasloužený odpočinek, Bůh jí opět doplnil síly a poslal dál. Kam, to si poslechneme ve čtení na pokračování, kde čte z její knihy Tulákem pro Kriste Rozita Mertová.

Holandská misionářka Corrie ten Boom objela po druhé světové válce celý svět a všude vyprávěla o Boží lásce a odpuštění. Zažívala mnohé vyčerpání, ale také Boží zázraky, když viděla lidi, kteří otevírají svá srdce, a to ji znovu dodalo sílu a nové odhodlání pokračovat. Jaká další země byla na řadě, uslyšíme v dalším dílu čtení na pokračování z její knihy Tulákem pro Krista.

Holandská misionářka Corrie ten Boom se na své cestě kolem světa dostala i do komunistického východního Berlína a také do Afriky a Bůh ji vedl až na Nový Zéland. Všude lidé potřebovali slyšet o Bohu a jeho lásce. Více o jejích cestách a zkušenostech uslyšíme ve čtení na pokračování, kde otevíráme její knihu Tulákem pro Krista.

Trávit život na cestách a v různých zemích i kontinentech je náročný a vyčerpávající. Holandská misionářka Corrie ten Boom věřila, že je to její poslání a úkol od Boha, aby po celém světě vyprávěla o Jeho lásce a odpuštění. Často byla na pokraji svých sil. Slabá, ale vděčná Bohu. Z její knihy Tulákem pro Krista čte ve čtení na pokračování Rozita Mertová.

Jestli někdo prožil život, o který stojí za to se podělit knižní formou, tak to byla rozhodně holandská misionářka Corrie ten Boom. Že má o čem vyprávět, se můžeme opět přesvědčit při poslech čtení na pokračování, ve kterém otevíráme její autobiografickou knihu s názvem Tulákem pro Krista. Tentokrát se spolu s ní ocitneme na Kubě.

Na svých cestách zažívala holandská misionářka Corrie ten Boom mnohá dobrodružství i nelehké situace, které ji učily důvěřovat Bohu a modlit se. Někdy ale měl problém Boha poslechnout, když po ní chtěl něco, co se jí příčilo. Uslyšíme o tom v dalším ílu čtení na pokračování, ve kterém otevíráme její knihu Tulákem pro Krista.

Holandská misionářka Corrie ten Boom strávila druhou polovinu svého života na cestách. Sama sebe nazývá tulákem pro Krista a tak také nazvala svou knihu, ve které líčí své cesty a Boží jednání, v životech lidí, které viděla po celém světě. Ve čtení na pokračování z ní čte opět Rozita Mertová.

Holandská misionářka Corrie ten Boom napsala mnoho knih. Ve své knize Tulákem pro Krista popisuje, jak ji Bůh vedl a používal ke službě lidem v mnoha zemích. Učila se žít vírou, stavět se na Boží slovo a bojovat duchovní boj. Měla možnost mluvit také ve věznicích, jako třeba v Africe, jak uslyšíme v dalším dílu čtení na pokračování.

Holandská misionářka Corrie ten Boom objela po druhé světové válce celý svět. Bůh ji zmocnil k tomu, aby přinášela lidem evangelium - dobrou zprávu, že je Bůh miluje. Mluvila hodně o odpuštění, které je pro život tak důležité. A Bůh jí otevíral nové dveře - třeba do východní Evropy, jak uslyšíme v dnešním čtení na pokračování z její knihy Tulákem pro Krista.

Holandská misionářka Corrie ten Boom strávila skoro polovinu svého života cestováním po celém světě a vyprávěla lidem, že Ježíš Kristus je živý. Nesla zvěst o odpuštění, které sama prožila. Když ji Bůh poslal do Německa, nebylo to pro ni snadné. Po 10 letech ji čekalo obzvlášť těžké setkání, jak uslyšíme v dnešním čtení na pokračování z její knihy Tulákem pro Krista.

Holandská misionářka Corrie ten Boom je známá nejen tím, že za druhé světové války pomáhala Židům pronásledovaným nacistickým Německem a prošla koncentračním táborem. Po válce objela celý svět a všude vyprávěla o Boží lásce a síle odpuštění. Svou misijní dráhu líčí ve své knize Tulákem pro Krista, ze které čte ve čtení na pokračování Rozita Mertová.

Ve čtení na pokračování si připomínáme život a odkaz holandské misionářky Corrie ten Boom. Ve své knize Tulákem pro Krista, ze které čte Rozita Mertová, popisuje, jak se po válce stala světově známou misionářkou.

Holandská misionářka Corrie ten Boom, jejíž životní příběh popisuje světově známá kniha Útočiště, prošla koncentračním táborem, přišla o své nejbližší, ale přesto všude, kam přišla, mluvila o odpuštění a Boží lásce. Ve čtení na pokračování otevíráme její knihu Tulákem pro Krista, ve které líčí svůj život po skončení druhé světové války.

Corrie ten Boom nazývá svět svou školou, která někdy přináší těžké lekce. Nejtěžší školou byl pro ni koncentrační tábor. Po válce to byl celý svět, který procestovala křížem krážem. Zažila přepych i bídu, přijetí v různých kulturách, mnohé nepohodlí a únavu. Vše brala z Božích rukou a nabízela jeho hojnost, která je určena pro všechny lidi. Mluvila s jednotlivci i k velkým zástupům, všude, kam ji Bůh poslal. Do všech míst přinášela příběh lásky, naděje a odpuštění. Dokonce i do koncentračního tábora v Ravensbrücku Německu, kam se se svou sestrou dostala. Svůj život popisuje v knize Tulákem pro Krista, ze které čte ve čtení na pokračování Rozita Mertová.

Holandskou misionářku Corrie ten Boom nemusíme dlouze představovat. Za druhé světové války pomáhala Židům pronásledovaným nacistickým Německem. V roce 1967 jí byl udělen titul Spravedlivý mezi národy. Skoro polovinu svého života strávila cestováním po celém světě a vyprávěla lidem, že Ježíš Kristus je živý. Nesla zvěst o odpuštění, které sama prožila. Napsala mnoho knih. K jedné z nich se vracíme ve čtení na pokračování. Knihu Tulákem pro Krista otevírá Rozita Mertová.

Od tatínka: "Statečně půjdeme do neznáma s nadějí, že se zase uvidíme, jak Pán Bůh dá." Posledním čtením Petra Hodece se autobiografická kniha jednoho z Wintonových dětí Johna Fieldsenda Vrtá mi hlavou uzavírá.

Před mnoha lety těsně před začátkem války prchal John jako malý židovský chlapec ve Wintonově vlaku z Československa. Teď je mu o několik desítek let více, má za sebou dlouholetou práci kazatele v anglické církvi i náročnou pozici národního ředitele služby mezi Židy, která znamená spoustu cestování a přednášek. Nastal čas zamířit do české země za svou rodinnou historií.

V knize Vrtá mi hlavou popsal autor své životní osudy. Tento kdysi malý chlapec prchající ve Wintonově vlaku z ohroženého Československa se v Anglii stal duchovním a v kazatelské službě prožil desítky let. Jeho židovské kořeny se ovšem ozvaly a před Johnem se začaly otevírat další možnosti služby.

Poté, co se John ujistil, že jeho místo je ve službě Židům, ho čekalo další překvapení. Autobiografickou knihu Johna Fieldsenda načetl Petr Hodec.

Ve čtení na pokračování procházíme životní příběh jednoho z Wintonových dětí Johna Fieldsenda. Pracoval jako farář. Cítil v sobě stále větší touhu dozvědět se více o své židovské identitě.

Práce Johna Fieldsenda se slibně rozvíjí. Je před ním řada výzev, mj. i potřeba řešit větší sborové prostory. Jeho autobiografickou knihu pro Rádio 7 načetl Petr Hodec.

Před mladými manželi Fieldsendovými je výzva služby v církvi. Co vše zahrnovala a kam je zavedla? Petr Hodec pokračuje ve čtení autobiografické knihy Johna Fieldsenda Vrtá mi hlavou.

Po úspěšném studiu na vysoké škole i dvouleté vojenské službě začal John slibnou pracovní kariéru. Zasáhlo do ní Boží povolání. Johnovo směřování se stočilo do církve. Autobiografickou knihu Johna Fieldsenda načetl Petr Hodec.

Pro mladého Johna znamenal konec války nové možnosti. Čtvrté setkání s autobiografickou knihou Johna Fieldsenda líčí dobu jeho studia a dalšího směřování.

John Fieldsend se po desítkách let dozvěděl, že je jedním z Wintonových dětí. Aby ho i jeho bratra rodiče zachránili před nacisty, posadili je na vlak směr Británie. Jaké byly první Johnovy kroky v Anglii? Pro Rádio 7 načetl Petr Hodec.

Být židovského původu na sklonku 30. let 20. století znamenalo mnoho útrap. John Fieldsend ve svém pátrání po rodinných kořenech odkrývá pohnutou historii vlastní rodiny, která pro něj vyústila v nástup do vlaku Wintonových dětí. Knihu Vrtá mi hlavou načetl pro Rádio 7 Petr Hodec.

John Fieldsend je jedním z Wintonových dětí. Se svým bratrem a více než šesti sty dalšími židovskými dětmi odcestoval vlakem z nacisty ohroženého Československa do Británie. Svůj příběh vypráví v knize Vrtá mi hlavou, kterou pro Rádio 7 načetl Petr Hodec. První část se dotkne toho, jak jedna docela obyčejná neděle proměnila Johnův život.

V životě křesťana jde o jediné - žít v harmonii s Bohem. Závěrečnou kapitolu z knihy Kornelia Novaka právě s tímto názvem, V harmonii s Bohem, čte Vlastimil Kolegar.

Brát svou víru vážně a poctivě! To je apel, který vyskakuje doslova z každé stránky knihy Kornelia Novaka V harmonii s Bohem.

Kniha Kornelia Novaka nese název V harmonii s Bohem. Harmonie někdy může evokovat představu nevyčnívající unylosti. Vztah s Bohem ale mnohdy burcuje a odřezává karikatury.