Nedávno odvysílané pořady

Když odeberete člověku polovinu mozku, podstatně snížíte jeho schopnosti, které tato část mozku ovládala. Jsou ale i výjimky, kdy efekt může být pozitivní. Přibližuje je Pravda pod mikroskopem, která nás znovu vrací k činnosti amerického mozkového neurochirurga Bena Carlsona.

„Používej svůj mozek“, říkala negramotná matka svému synovi a nemyslela to jako nadávku, ale výzvu k přemýšlení. Stejně vážně to začal brát i její syn a z třídního blbečka se postupně stal světoznámý mozkový chirurg a později i kandidát na amerického prezidenta. Nad skvělými schopnostmi lidského mozku nás tento muž nechá žasnout v relaci Pravda pod mikroskopem.

Zjednodušené rozdělení tvrdící, že věda je založena na ověřitelných hypotézách zatímco náboženství na víře, zpochybňuje v seriálu Pravda pod mikroskopem teoretický fyzik profesor Paul Davis. Co myslí svým tvrzením, že vědu je třeba přijmout vírou.

Známý filosof Antony Flew vydal dříve knihu s názvem Předpoklad ateismu. Obhajuje v ní tezi, že je správné vycházet z toho, že Bůh neexistuje a sledovat důkazy. Toto přesně celý život dělal, ale důkazy vedly hodně jinam než předpokládal. Poslední díl série nad jeho knihou shrnující jeho celoživotní objevy nabídne relace Pravda pod mikroskopem.

V živých buňkách je ukryto nepředstavitelné množství informací. Právě tyto informace přinutili Antony Flewa /antony flůa/, aby si kladl otázky, jak se stalo, že život obživl nebo jak ví, že se má rozmnožovat. Odpovědi na ně hledá Pravda pod mikroskopem.

Fungování vesmíru můžeme zkoumat z pohledu fyzikálních objevů a jejich souvislostí, ale také si nad všemi těmito objevy můžeme položit jednoduchou otázku: „Věděl vesmír, že přicházíme?“ Právě tuto si kladl britský filosof Antony Flew. Jeho závěry přiblíží Pravda pod mikroskopem.

Profesora Antony Flewa /antony flůa/ představila minulá relace Pravda pod mikroskopem jako vášnivého ateistu. V závěru života ho však některé objevy přesvědčily názor změnit. Co bylo těmi silnými argumenty pro nový pohled na Boží existenci?

Když v bitvě někdo přeběhne ke druhé straně, je obvykle považován za zrádce. Stát se to může ovšem i člověku, který bojuje za prosazení nějaké myšlenky. Důvody k této změně nemusí být ovšem vždy zištné. Může v tom být třeba to, že ho přesvědčí síla argumentů. To se stalo i Antonymu Flewovi /antonymu flůovi/, jehož vnitřní zápas o hledání pravdy přiblíží relace Pravda pod mikroskopem.

Profesor Oxfordské univerzity Dr. Richard Dawkins tvrdí, že náboženská víra činí lidi spokojené s "ne-vysvětleními". Jak na toto tvrzení reaguje jeden z jeho oponentů Roger Steer /rodžr stýr/, sledujeme v posledním dílu série Dopis vlivnému ateistovi.

Kde jsme přišli k mysli a svědomí? Tuto otázku předkládá pedagog a spisovatel Roger Steer ve své knize Dopis vlivnému ateistovi a snaží se na ni přinést odpověď. Jeho přemýšlení, inspirované uvedenou otázkou, nám přiblíží Pravda pod mikroskopem.

Relace Pravda pod mikroskopem v minulém dílu představila dalšího autora evoluční teorie Alfreda Russella Wallace, který ovšem nedosáhl takového věhlasu jako jeho kolega Charles Darwin. Jak smýšlel o Bohu tento vědec, uslyšíme v další části série Dopis ateistovi.

Alfred Russell Wallace přišel ve stejném čase s podobnou evoluční teorií, jakou přinesl Charles Darwin. Na rozdíl od 20 let tvrdé Darwinovy práce ji tento jeho ne tak slavný kolega dokázal sepsat během 2 nocí. V čem se tito vědci ve svých závěrech shodovali a v čem lišili, přibližuje Pravda pod mikroskopem.

Myslel si Charles Darwin o Bohu to samé, co tvrdí jeho následovníci a horliví zastánci evoluce a také ateismu? Některá vodítka k rozluštění hádanky nabídne Pravda pod mikroskopem v sérii nazvané Dopis ateistovi.