Nedávno odvysílané pořady

Jak porozumět významu slov apoštola Pavla, kterými vyzýval korintskou církev, aby s hříšníky neměla nic společného? Vždyť sám Pán církve, Ježíš Kristus, se ve svém pozemském životě s hříšnými lidmi stýkal. O síle Božího působení, které dokáže nejen vylepšit, ale zcela změnit člověka přemýšlí kazatel Jiří Hurta při studiu textu z 5. kapitoly 1. listu Korintským.

K fatálnímu selhání jednotlivce nebo i celého společenství nedochází naráz, zničehonic. Vede k němu nenápadná cestička dílčích kompromisů a neochoty postavit se vlastnímu chtění. Začíná v maličkostech a dokáže se rozbujet jako kvas, který prokvasí celé těsto. Výzva apoštola Pavla „odstranit starý kvas", kterou napsal do korintské církve, se tedy stává naléhavým voláním ke každému z nás.

Apoštol Pavel ve svém prvním listu instruoval duchovně nepříliš zdravé společenství křesťanů v Korintu ohledně konkrétního případu přetrvávajícího hříchu. Na první pohled velmi tvrdá slova ukrývají cíl a naději - aby byl duch zachráněn. Pohled, který jde dál - až k pevné jistotě Boží věrnosti, můžete zkoumat s kazatelem Jiřím Hurtou.

Korintská církev byla nezdravá. Poté, co apoštol Pavel odhalil hlavní příčinu tohoto stavu, dotýká se konkrétní situace a ukazuje, jak zachovat či znovunastolit čistotu ve společenství. Jaké poselství nám zanechává případ, který jako by vypadl ze stránek současného bulváru?

Pořad Studna slova s archivními výkladovými poznámkami k 1. epištole Korintským zavede už naposledy do závěru 4. kapitoly. Apoštol Pavel dává korintským křesťanům pomyslně na vybranou - má za nimi přijít s holí nebo s láskou a mírností?

Jednejte podle mého příkladu, napsal apoštol Pavel korintským křesťanům. Bylo to v době, kdy necítil Boží volání přijít osobně do Korintu, aby jim svůj životní styl připomenul. Poslal k nim ovšem svého věrného učedníka Timotea. Čemu je třeba se učit v církevním společenství a co hrozí, když se vkrade domýšlivost? S kazatelem Jiřím Hurtou k sobě necháme promlouvat závěr 4. kapitoly 1. epištoly Korintským.

„Následujte můj příklad," napsal apoštol Pavel korintským křesťanům. Aby bylo zřetelné, co to znamená, poslal k nim svého „duchovního syna“ Timotea. O principech skutečně zdravého růstu víry přemýšlejte s kazatelem Jiřím Hurtou ve výkladu závěru 4. kapitoly 1. listu Korintským.

Povýšenost, která bránila duchovnímu růstu v korintské církvi, pramenila mimo jiné z toho, jak se tamní křesťané stavěli k duchovnímu otcovství. O pokoře a oddanosti, která vede k jedinému Otci - k Bohu, přemýšlejte s kazatelem Jiřím Hurtou nad pasáží ze 4. kapitoly 1. listu Korintským.

"Půltuctu nezvaných průvodců, kteří trýzní poslané Kristovy služebníky na jejich cestách." Takovými slovy vystihuje kazatel Jiří Hurta text, který je zapsaný ve 4. kapitole 1. listu Korintským, ve verších 11-13. O ceně následování přemýšlejte při poslechu archivní relace Studna slova.

Křesťany v Korintu apoštol Pavel měl moc rád. A právě proto jim s láskou nastavuje zrcadlo, aby mohli uvidět své mylné představy o Božím království a o sobě. Ve slovech, kterým se věnuje archivní relace Studna slova, zaznamenáme Pavlův sarkasmus jako nástroj, kterým chce věřící vyburcovat ke změně.

Dary Ducha svatého, kterými vybavuje lidi v církvi, jsou darem, nikoli příležitostí k chlubení. Tak by se dala shrnout základní myšlenka veršů, které ze 4. kapitoly 1. listu Korintským vybral a komentářem opatřil kazatel Jiří Hurta.

Tam, kde lidé vytvářejí fanouškovské tábory, dochází ke sporům, nejednotě. A to je něco, co do církve - společenství Božího lidu - nepatří. Apoštol Pavel se této problematice věnuje mimo jiných míst také ve svém 1. dopisu korintským křesťanům. Tam neváhá položit jako příklad sám sebe a tamního kazatele Apolla. Jak do lidských tendencí promlouvá Bible?

Nevynášet soudy je apel, se kterým se apoštol Pavel obrátil ve svém 1. listu ke korintským křesťanům. Co ale míní vyjádřením "předčasně"? Do 4. kapitoly tohoto novozákonního spisu doprovází kazatel Jiří Hurta.