Nedávno odvysílané pořady

Marie Frydrychová je výborná vypravěčka. Napsala celou řadu knih. K tomu, aby sepsala své paměti, vedla trochu delší cesta. Ve čtení na pokračování se vracíme ke knize Marie Frydrychové Vysoká škola vděčnosti, která vyšla v roce 2013.

Vyprávění Poutníka, který bloudil světem a blaženost našel ve svém srdci při setkání s Kristem, vrcholí. Závěrečné kapitoly knihy Labyrint světa a ráj srdce čte Vladimír Hauser, který ji pro Rádio 7 nastudoval. Autorem hudebního doprovodu je Tomáš Najbrt. Knihu Jana Ámose Komenského převedl do soudobé češtiny Lukáš Makovička. V roce 2011 ji vydala Poutníkova četba.

Když se Poutník ve svém srdci setkal s Kristem, zjistil, že svět může mít i jiný řád. Lidé, kteří svůj život vydali Bohu, jsou nepohnutelní, neústupní a mohou prožívat pravou svobodu. Ta umožňuje dát se Bohu k dispozici a nechat se jím vést. Před Poutníkem jsou ještě další zjištění a poznatky. Z knihy Jana Ámose Komenského čte Vladimír Hauser.

Poté, co Poutník prošel celý svět a nenašel, co hledal, obrátil se do svého nitra a setkal se tam s Kristem. Nachází smíření a pokoj a také výzvy do svého života. Jaké? Knihu Jana Ámose Komenského nastudoval pro Rádio 7 Vladimír Hauser.

Komenského Labyrint světa a ráj srdce patří právem do zlatého fondu české literatury. Důležitým bodem obratu v příběhu je okamžik, kdy si Poutník s hrůzou uvědomil marnost všech věcí na světě a prosil Boha o pomoc. Uslyšel hlas, který volal: "Navrať se." Poutník tedy vešel do svého nitra. Co bylo dál?

V roce 2011 vydalo nakladatelství Poutníkova cesta Labyrint světa a ráj srdce v překladu do nové češtiny. Ve čtení na pokračování se k tomuto nadčasovému Komenského dílu vracíme. Poutníkovo putování a hledání blaženosti duše pokračuje na hradě paní Moudrosti.

Minule jsme ve čtení na pokračování z Komenského knihy zastihli Poutníka, jak procházel hrad paní Štěstěny. Všude viděl nakonec jen marnost. Navštívil tedy ještě hrad královny Moudrosti. Co zjistil tam? Čte Vladimír Hauser.

Poutník, Všezvěd Všudybud a Mámení - trojice, se kterou se setkáváme v díle Jana Ámose Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Poutník se dostal do hradu královny Štěstěny. Koho potká v nejvyšším patře? A pomůže jeho zklamání návštěva hradu Moudrosti? Pro Rádio 7 nastudoval Vladimír Hauser.

Svět je labyrint, ve kterém je těžké se vyznat. To zjistil i mladý Poutník, kterého sledujeme ve čtení na pokračování. Namířeno má k hradu Štěstěny. Cestou však na někoho narazí. Klenot české literatury do soudobé češtiny převedl Lukáš Makovička. Pro Rádio 7 načetl Vladimír Hauser. Autorem hudebního doprovodu je Tomáš Najbrt.

Dílo ze 17. století Labyrint světa a ráj srdce má co říci svým čtenářům i dnes. Vyzkoušejte! Komenského moudrosti nasloucháme v podání herce Vladimíra Hausera. V dalších kapitolách Poutník prozkoumá vrchnost a stav vojenský a rytířský.

Ve čtení na pokračování se vracíme k dílu Jana Ámose Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Poutník prochází světem a nahlíží do jednotlivých oblastí života a lidských profesí. I ze světa vědců a učenců je zklamaný. Najde uspokojení v náboženství? Nastudoval Vladimír Hauser. Do soudobé češtiny převedl Lukáš Makovička. Hudební doprovod Tomáš Najbrt.

V knize Jana Ámose Komenského Labyrint světa a ráj srdce prochází Poutník se svými průvodci světem a nahlíží do různých oblastí a lidských profesí, aby našel smysl života a naplnění pro svou duši. Ani učenci a filozofové ho nenadchnou. Všudybud hodlá Poutníka seznámit s vrcholem lidského důvtipu. Pro Rádio 7 načetl Vladimír Hauser.

Poté, co se Poutník seznámil s tím, jak to chodí mezi učenými, zamíří mezi filozofy. Z knihy Jana Ámose Komenského Labyrint světa a ráj srdce čte Vladimír Hauser. Do soudobé češtiny dílo převedl Lukáš Makovička.

Název knihy Jana Ámose Komenského Labyrint světa a ráj srdce znají patrně všichni. Nemnozí ji ale přečetli. Příběh Poutníka, který poznává svět se všemi klady i zápory, do soudobé češtiny převedl Lukáš Makovička a pro Rádio 7 načetl Vladimír Hauser. Průvodci Všezvěd Všudybud a Mámení zavedou Poutníka mezi učence.

Poutník z knihy Jana Ámose Komenského Labyrint světa a ráj srdce se vydal na cestu za poznáním světa. Poté co probádal život člověka jako takový, začal zkoumat jednotlivé společenské stavy. Minule se zastavil u stavu manželského, nyní má namířeno mezi řemeslníky. Do soudobé češtiny převedl Lukáš Makovička, Pro Rádio 7 načetl Vladimír Hauser.

Ve čtení na pokračování se opět setkáme s Poutníkem a jeho průvodci na cestě za poznáním světa, se Všezvědem Všudybudem a Mámením. I když má Poutník brýle, které zkreslují realitu, přece může bokem vidět pravou povahu věcí. Jaké odhalení ho čeká dál, uslyšíme v podání Vladimíra Hausera, který bude číst z Komenského Labyrintu světa a ráje srdce.

Ve čtení na pokračování se vracíme ke klenotu barokní literatury. Labyrint světa a ráj srdce Jana Ámose Komenského v jazyce 21. století čte Vladimír Hauser. Poutník v doprovodu Všezvěda Všudybuda a Mámení zkoumá pravou povahu věcí.

Komenského příběh poutníka, který zkoumá, co všechno nabízí svět k životu v plnosti, a nakonec plnost nachází v setkání s Jediným Pánem ve svém srdci, okouzluje čtenáře napříč staletími. V následujících čtyřech týdnech nabídneme ve čtení na pokračování Labyrint světa a ráj srdce v jazyce 21. století. Do současné češtiny ho převedl Lukáš Makovička, pro Rádio 7 nastudoval Vladimír Hauser, hudbou opatřil Tomáš Najbrt.

Když se v městě Betlémě narodil Ježíš, z daleké země se mu vydali poklonit tři mudrcové. Henry van Dyke popisuje ve svém vyprávění příběh Čtvrtého z mudrců. Ten se také vydal za hvězdou, ale zdá se, že zmeškal, co mohl. Podaří se Artabanovi najít nového krále? Závěrečnou část čte Jiří Hajdyla.

Vánoční vysílání Rádia 7 zdobí kniha Henryho van Dyka Čtvrtý z mudrců. Hlas Jiřího Hajdyly doprovodí do doby, kdy se v Betlémě narodil Ježíš a oblohu pozoroval mudrc Artaban. Na cestu do neznáma za zářivou hvězdou zveme v čase čtení na pokračování.

K vánočnímu příběhu o narození Ježíše patří i vyprávění o mudrcích z daleké země, kteří se s dary v rukou přišli poklonit novému králi. Kniha Henryho van Dyka se vrací do doby, kdy jasná hvězda na nebi zvala k putování. Mesiáše touží najít i Čtvrtý z mudrců. Pro Rádio 7 načetl Jiří Hajdyla.

Ve čtení na pokračování dnes naposledy otevřeme knihu evangelického faráře pro mladé Wilhelma Busche Život bez všedních dnů. Ve své službě horníkům v německémEssenu pokračoval i po skončení druhé světové války.

Doba druhé světové války nebyla snadná pro nikoho, ani pro církev. Německý farář Wilhelm Busch, který působil v hornickém Essenu, se nedal ale ničím zastrašit. Přinášel evangelium mladým horníkům a byl svědkem, jak Bůh otevírá srdce těmto tvrdým hochům. Další jeho příběhy z knihy Život bez všedních dnů, čte Petr Stoy.

Ve čtení na pokračování vypráví příběhy ze své bohaté praxe faráře pro mladé Wilhelm Busch. Gestapo si s ním nevědělo rady. Scházel se stále se svými svěřenci, i když se museli stěhovat z místa na místo a byli hlídáni. Stále se radoval, že je ve službách velkého Boha! Stále své svěřence povzbuzoval k víře. Z jeho knihy Život bez všedních dnů čte Petr Stoy.

Přinášet evangelium lidem okolo nese s sebou také následky ve formě utrpení a pronásledování. Zažil to také evangelický farář Wilhelm Busch, jehož příběhy naplňují v těchto dnech čtení na pokračování. Když se dostali k moci fašisté, byl kvůli své práci s mládeží několikrát ve vězení. I tam proti zdi vyprávěl o Bohu, aby to slyšeli vězni v sousedních celách. Z jeho knihy Život bez všedních dnů čte Petr Stoy/stoj/.

Při práci s mladými byl farář Busch svědkem mnoha proměněných životů mladých lidí i jejich blízkých. Viděl na vlastní oči, jaké zázraky v lidských životech dělá navzdory předpokladům Bůh. A Boží jednání viděl i v době války, která víře v Boha nepřála. Další příběhy z jeho knihy Život bez všedních dnů přečte ve čtení na pokračování Petr Stoy.

Evangelický farář Wilhelm Busch byl statečný muž. Pracoval s mládeží a přinášel jim evangelium navzdory fašismu a postihům, kterým musel čelit. Ve válce ztratil své dva syny, přesto pokračoval dál a viděl mnohé zázraky, které Bůh dělal v lidských životech. Z jeho knihy Život bez všedních dnů čte Petr Stoy.

Ve čtení na pokračování nasloucháme příběhům německého faráře Wilhelma Busche, který od roku 1931 -1961 pracoval jako farář pro mládež v německém Essenu. Jeho umění oslovit kohokoli a přiblížit evangelium je inspirací pro nás i dnes. Z jeho knihy Život bez všedních dnů čte Petr Stoy.

Německý farář Wilhelm Busch měl rád lidi a rád s nimi rozmlouval o životě a jeho smyslu. Když přišlo na peklo, lidé se smáli. To mu ale nevadilo. Nepodbízel se a dál mluvil o Boží lásce a odpuštění hříchů. Další jeho příběhy nás čekají ve čtení na pokračování, kde čte Petr Stoy z jeho knížky Život bez všedních dnů.

Lidé neradi slyší, že se dostanou do pekla. Mnozí si myslí, že žijí tak, že proti nim Bůh nic nemůže mít. To bylo, je a bude a setkával se s tím i německý farář Wilhelm Busch /buš/, který více než 60 let žil a pracoval v hornickém Essenu. Příběhy lidí, se kterými se setkal, svědčí o tom, že lidé jsou stále stejní, ale také o tom, že Bůh dává šanci poznat ho každému. Dokládají to další příběhy z jeho knihy Život bez všedních dnů, ze které čte Petr Stoy.

Farář Wilhelm Busch byl farář ve tvrdém hornickém kraji kolem německého města Essenu. Měl velké obdarování, jak navázat s lidmi hovor a mluvit o Bohu. Diskutoval se všemi rád a naslouchali mu i nejtvrdší chlapi. Nic ho neodradilo, jak uslyšíme v dalších příbězích z jeho knihy Život bez všedních dnů. Čte Petr Stoy.

Ve čtení na pokračování nasloucháme vyprávění faráře Wilhelma Busche. Příběhy lidí, se kterými se setkal , když působil v hornickém kraji jako farář, vložil do knížky s názvem Život bez všedních dnů. Čte Petr Stoy.

Evangelický farář Wilhelm Busch patřil do německé vyznavačské církve. Byl nekompromisní křesťan a pro své názory byl i ve vězení. Po první světové válce se usadil v hornickém Essenu a místním lidem, kteří tvrdě pracovali, přinášel evangelium. Skutečné příběhy lidí, se kterými se setkal, vložil do knihy Život bez všedních dnů. Čte petr Stoy.

Kniha Život bez všedních dnů nabízí střípky vzpomínek Wilhelma Busche, německého evangelického faráře pro mládež v německém Essenu ve 30. letech minulého století. Pro Rádio 7 ji načetl Petr Stoy.

Wilhelm Busch /buš/ byl farář mládeže. Dovedl výstižně a srozumitelně vysvětlovat Bibli a Boží principy. Často vyprávěl mladým posluchačům v hornickém kraji, kde se usadil, o svém otřesném zážitku z 1. světové války i o nalezení Boha. Jeho příběhům nasloucháme ve čtení na pokračování, kde čte z jeho knihy Život bez všedních dnů Petr Stoy.

Ve čtení na pokračování se vracíme k osobnosti německého evangelického faráře Wilhelma Busche/buše/, jehož knížky povzbuzovaly křesťany v naší zemi za komunistické totality. Kniha Život bez všedních dnů byla potají přeložena a převezena do Německa, kde byla vytištěna. Stejným způsobem se potom dostala nazpět ke svým českým čtenářům. Vydáme po stopách tohoto věrného Ježíšova následovníka a budeme jeho příběhům a svědectví o Božím jednání naslouchat v podání Petra Stoye /stoje/.

Německý kazatel Wilhelm Busch patřil k Vyznavačské církvi. Od konce první světové války působil v hornickém Essenu. Své zážitky z práce evangelického faráře v době nástupu Hitlera k moci i let válečných vložil do knihy povídek, která se do Československa dostala tajně jako samizdat. Název knížky plně vystihuje osobnost Wilhelma Busche - Život bez všedních dnů. Pro Rádio 7 načetl Petr Stoy.

Naně nezbývalo, než se smířit s tím, že její tatínek odešel do nebe. Ve čtení na pokračování uzavřeme knihu z pera Roberta Planta "John Harper. Titanic, loď snů". Naposledy se s Vlastimilem Brůžou vydáme za příběhem baptistického kazatele a jeho malé dcerky.

Vlastimil Brůža čte z knihy "John Harper. Titanic, loď snů". Předposlední kapitola líčí dramatické a tragické momenty potápějící se lodi. Autor Robert Plant na příběhu podle skutečných událostí vykresluje sílu naděje ve věčný život v Pánu Ježíši Kristu.

„Ženy, děti a nevěřící do záchranných člunů, prosím,“ zazní v další kapitole z knihy "John Harper. Titanic, loď snů". Příběh z pera Roberta Planta o baptistickém kazateli na palubě potápějící se lodi načetl Vlastimil Brůža.

Nepotopitelná loď Titanic měla po nárazu na ledovec možnost dostát svému titulu. Dramatické okamžiky, kdy světlice protíná noční oblohu, připomíná další kapitola knihy z pera Roberta Planta "John Harper. Titanic, loď snů". Pro Rádio 7 načetl Vlastimil Brůža.

Dramatické okamžiky lodi Titanic se začnou odvíjet spolu se čtením další kapitoly z knihy "John Harper. Titanic, loď snů". Loď narazí na ledovec. Pro Rádio 7 načetl Vlastimil Brůža.

Vlastimil Brůža pokračuje ve čtení z knihy Roberta Planta "John Harper. Titanic, loď snů". Minule děti zavedl průzkum lodi až do první třídy. Dnes se dostanou do strojovny s ohromnými hlučnými motory.

Čtení na pokračování patří knize Roberta Planta "John Harper. Titanic, loď snů". Cesta po moři může být zdlouhavá, tak se vydáme na průzkum lodi, důkladný a zvídavý, takový, jakého jsou schopny jen děti. Čte Vlastimil Brůža.

V další kapitole knihy Roberta Planta "John Harper. Titanic, loď snů" se zápletkou stane ztracený Nový zákon. Pro Rádio 7 načetl Vlastimil Brůža.

Loď je připravena k vyplutí. S trojím silným zahoukáním opustí přístav a kazatel John Harper i jeho spolucestující se vydávají vstříc dalším kapitolám knihy Roberta Planta "John Harper. Titanic, loď snů", kterou pro Rádio 7 načetl Vlastimil Brůža.

Se druhou kapitolou z knihy Roberta Planta vystoupíme z vlaku v Southamptonu a nalodíme se na palubu majestátního plavidla. Čtení na pokračování patří příběhu "John Harper. Titanic, loď snů." Za baptistickým kazatelem a jeho dcerkou se vydáme spolu s Vlastimilem Brůžou.

Z nepotopitelné lodi snů se během několika hodin stal symbol zkázy. Na pohnuté osudy pasažérů z Titaniku se vzpomíná dodnes. Čtení na pokračování přinese příběh kazatele Johna Harpera a jeho malé dcerky, příběh o velké tragédii, ale také o víře, odvaze a naději. Knihu Roberta Planta pro Rádio 7 načetl Vlastimil Brůža.

Miroslav Makovička naposledy otevírá knihu Sloužili jsme za totality. Metodistický kazatel a superintendent Vilém Schneeberger v ní popisuje život církve v době vlády komunistů. Vyprávění se blíží k Sametové revoluci. Před ní ale zažil Vilém Schneeberger svou vlastní osobní revoluci, která ho připravila na dobu možnosti svobodně mluvit o Kristu.

Prostřednictvím autobiografické knihy Sloužili jsme za totality, kterou napsal vedoucí metodistické církve Vilém Schneeberger, nahlížíme do života církve v době, kdy v naší zemi vládl komunistický režim a s ním spojená velká nesvoboda. Miroslav Makovička čte kapitolu o tom, co tehdy znamenal soudní proces a co následovalo po Chartě 77.

Metodistický kazatel a superintendent Vilém Schneeberger prožil většinu svého života v době, kdy v naší zemi vládli komunisté. Čelil neustálém tlaku státního dozoru a kontroly. A Bůh mu dával moudrost a ochranu. V další kapitole své knihy Sloužili jsme za totality vypráví o problémech s dostupností Biblí a náboženské literatury a také popisuje hospodářský dozor státu, který byl součástí totalitního dohledu.

Čtení na pokračování patří knize Sloužili jsme za totality. Vedoucí Evangelické církve metodistické Vilém Schneeberger v ní vypráví, jaký byl život církve v letech 1949 - 1989. Komunistický aparát dohlížel na veškeré dění v církvi. I publikační aktivity věřících byly pevně sešněrovány dozorem a cenzurou. Pro Rádio 7 načetl Miroslav Makovička.

Miroslav Makovička pokračuje ve čtení z knihy Sloužili jsme za totality. Vilém Schneeberger se stal v roce 1968 superintendentem Evangelické církve metodistické. Z tohoto titulu se do zahraničí dostával častěji než jiní, kontrolám a dohledu se ale nevyhnul. Stejně tak se jim nevyhnuly ani setkávání kazatelů a laických pracovníků v osadě Poušť. Státní správa komplikovala církvím život, kde se dalo, třeba i při obsazování kazatelských postů.

Komunistický stát kontroloval každý pohyb v církvi, zejména kontakty s cizinci. Chtělo to hodně odvahy, důvtipu i Božích zásahů, aby se zahraniční návštěvy uskutečnily. Vzpomínkovou knihu Viléma Schneebergra Sloužili jsme za totality pro Rádio 7 načetl Miroslav Makovička.

Čtvrté setkání s knihou Viléma Schneebergera líčí jeho krušné kazatelské začátky, práci v redakci Kostnických jisker i přivýdělek z překladů do němčiny. Komunisté doufali, že církev začne vymírat. Když se tak nestalo, zesílili tlak na školách. Církve byly pod naprostou kontrolou. Jak uspokojit úřady a zároveň neuškodit členům své církve, chtělo na kazatelích velkou dávku Boží moudrosti a ochrany.

Vilém Schneeberger v knize Sloužili jsme za totality vzpomíná na dobu, kdy v naší zemi vládli komunisté. Pro církve to znamenalo neustálý dozor a útlak. Kazatelé i studenti bohosloví byli v hledáčku tajné policie. V tíživé atmosféře 50. let Vilém absolvoval bohosloveckou fakultu, oženil se a nastoupil na vojnu. Pro Rádio 7 načetl Miroslav Makovička.

Čtení na pokračování patří vyprávění Viléma Schneebergera, který dlouhá léta stál v čele metodistické církve v naší zemi. Ve své knize Sloužili jsme za totality líčí, jak se za vlády komunistů žilo křesťanům a jak vypadala tehdejší česká církev. Druhá část se vrací do roku 1948, kdy komunisté převzali moc a církev se dostala do neustálého tlaku cenzury a dozoru.

"Přijímáme tuto knížku postřehů, vzpomínek a zkušeností jako výbornou pomůcku pro ilustraci historie církve. Jako svědectví o víře, lásce a naději, kterou jmenovaní i nejmenovaní věřící prožívali. Jako povzbuzení pro opravdový život ve víře a službě našemu Pánu," píše Josef Červeňák v roce 2005 v předmluvě knížky Sloužili jsme za totality. Kéž vyprávění metodistického kazatele a superintendenta Viléma Schneebergera o církvi v době vlády komunistů přinese povzbuzení i 35 let po Sametové revoluci. Pro Rádio 7 načetl Miroslav Makovička.

Joni a Ken si zažili mnoho krásných chvil. Rádi jezdili spolu do přírody stanovat. Ale krásné chvíle střídaly také chvíle napětí. Obvykle se nepohodli v neděli ráno, když se chystali na bohoslužby. Opakoval se stejný scénář. Radostných okamžiků, na které s Kenem rádi vzpomínali, bylo ale více. Některé cesty, které konali po celém světě, byly velmi náročné, některé zážitky velmi úsměvné, jiné alarmující..

Je to paradox, ale někdy těžká nemoc a životní zkoušky mohou posílit víru a také nejbližší vztahy. Tak to prožívali manželé Joni a Ken, jejichž příběh sledujeme ve čtení na pokračování. Díky utrpení a poznání, že Bůh je s nimi, se naučili žít den ze dne s Ním. Ve čtení na popkračování čte z knihy Joni a Ken Marcela Dürrová.

Joni Eareckson Tada je známá po celém světě, a to nejen díky svému tragickému skoku do vody v 17 letech, po kterém ochrnula. Stala se z ní výrazná osobnost s mnoha obdarováními. Maluje, zpívá, píše knihy, dělá přednášky, pořady do rádia... a to přesto, že ve svém životě zažila a stále zažívá mnoho tělesného utrpení. Ve čtení na pokračování nahlížíme do jejího manželství díky knize, kterou napsala se svým manželem Kenem. Knihu Joni a Ken zpracovala pro Rádio 7 Marcela Dürrová.

V minulém dílu čtení na pokračování, ve kterém nahlížíme do manželství Joni Eareckson a Kena Tada, jsme sledovali, jak Joni kromě toho, že byla upoutaná na vozík, procházela rakovinou. Její muž všeho nechal a věnoval se jen jí. Toto obtížné období je oba velmi sblížilo.

Těžká nemoc je velká zatěžkávací zkouška nejen pro člověka samotného, ale také pro jeho partnera a rodinu. Joni EarecksonTada žila od svých 17 let na vozíčku a věděla, co to je utrpení a bolest. Když přišla rakovina, chtěla to vzdát. Nablízku jí byl ale její manžel Ken, který opustil svou práci, aby byl stále s ní. Pomáhal jí úplně ve všem. jejich příběh pokračuje ve čtení na pokračování, kdy opět otevřeme jejich knihu s názvem Joni a Ken.

Když si zlomí nohu zdravý člověk, je to nepříjemné. Když se to ale stane někomu, kdo je na vozíčku, je to mnohem složitější. To ale zdaleka nebylo vše, co museli Joni a Ken řešit. Čekala je ještě mnohem těžší zkouška, jak uslyšíme v dalším dílu ve čtení na pokračování z jejich autobiografické knihy.

Když si Ken Tada vzal Joni Eareckson , která byla na vozíčku, netušil, co ho čeká. Každodenní péče a život spojený s neustálým cestováním a pozorností veřejnosti byl vyčerpávající. Musel se naučit čerpat sílu u Boha a přijmout své postavení. Z knihy Joni a Ken čte Marcela Dürrová.