Nedávno odvysílané pořady

Na dvoře krále Jindřicha VIII., v Anglii poloviny 16. století, se ocitáme díky čtení z knihy Faith Cookové Lady Jana Greyová. Čte Michaela Danielová.

S knihou Faith Cookové Lady Jana Greyová se vydáme do 16. století, do doby, kdy v Anglii vládl Jindřich VIII. Jeho druhá žena Anna Boleynová mu porodila syna Edwarda a ve stejném čase se narodila i jeho praneteř Jana Greyová, jejíž životní osudy budeme sledovat.

Bylo jí teprve 17 let a její život skončil na popravišti dříve, než se mohl rozvinout. Životní příběh Jany Greyové, která se v roce 1553 stala na devět dní anglickou královnou sepsala Faith Cooková. Čte Michaela Danielová, vydalo nakladatelství Poutníkova četba.

Rozloučíme se s příběhem holandského misionáře Andrewa, jak ho líčí kniha Pašerákem ve službách nejvyššího. Organizace Open doors, kterou založil, se velmi rozrostla. Celý svůj život pomáhal křesťanům v zemích, kde jsou pro svou víru pronásledováni. Zemřel v roce 2022.

Díky knize Pašerákem ve službách Nejvyššího sledujeme misijní cesty holandského misionáře Andrewa do zemí za železnou oponu s cílem povzbudit křesťany a dovézt jim Bible. V Číně se setkal se lhostejností a nezájmem a všudypřítomnou propagandou, která lidem vštěpovala dojem, že jsou šťastní. Co ho tam čekalo dál, uslyšíme v podání Petra Hodece.

Bratr Andrew, jehož život a misijní službu za železnou oponou popisuje ve své knize Pašerákem ve službách Nejvyššího, zamířil do Ruska. Nejel tam ale sám. Vzal s sebou nového spolupracovníka. S Boží pomocí a ochranou se jim podařilo předat více než 100 Biblí v ruštině a další v Ukrajinštině. Další zemí, na kterou se zaměřil, byla Čína.

Misijní cesty za železnou oponu, které podnikal bratr Andrew, byly riskantní. Vždy s sebou vezl plné auto Biblí a vždy zažíval Boží provázení a ochranu. Na cestu do Ruska se už vydal se svým novým spolupracovníkem Hansem. Vezli s sebou přes sto ruských Biblí, které chtěli předat křesťanům. Jak to udělali, uslyšíme v dalším dílu čtení z knihy Pašerákem ve službách nejvyššího v podání Petra Hodece.

Vracíme se do doby, kdy ve většině Evropy vládl komunismus. Holanďan bratr Andrew tehdy jezdil za železnou oponu, aby povzbudil křesťany a dovezl jim Bible. Minule jsme sledovali jeho cestu do Rumunska a Bulharska. V obou zemích se setkal s utlačovanou církví, se strachem a opatrností, ale také s velkou odvahou věřících. Po návratu do Holandska pokračoval dál v cestách do zemí, kam mu dovolili, až mu dosloužilo auto. Byla to další z mnoha příležitostí pro krok víry a Boží zázrak. Jak to dopadlo, uslyšíme v podání Petra Hodece.

Ve čtení z knihy Pašerákem ve službách Nejvyššího sledujeme misijní cesty bratra Andrewa po Balkáně v době, kdy tam jako vládl komunistický režim. Po návštěvě Bulharska se vydal do Rumunska, kde byla církev ve velkém útlaku. Setkal se s nedůvěrou a strachem a také velkou opatrností. Jeho příběh pokračuje v podání Petra Hodece.

Holandský misionář Andrew v době komunismu začal za železnou oponu převážet Bible. Po Jugoslávii a Maďarsku a východním Německu zamířil do Bulharska. Přes značné překážky se tam setkal s podzemní církví a vděčným přijetím Biblí, které vlastnil málokdo. Byl dojatý nad jejich statečností. Křesťané tam přinášeli nemalé oběti. Z knihy Pašerákem ve službách Nejvyššího čte Petr Hodec.

Holandský misionář Andrew v době , kdy v Evropě v mnoha zemích vládl komunistický režim, začal za železnou oponu vozit Bible a povzbuzovat Křesťany. Už podruhé byl vyhoštěn z Jugoslávie, když mířil do Bulharska. Když se musel zpět na sever, aby pokračoval v cestě přes Itálii, přepadla ho deprese. Z knihy Pašerákem ve službách Nejvyššího čte Petr Hodec.

V minulém čtení z knihy Pašerákem ve službách Nejvyššího jsme sledovali, jak se Andrew oženil a se svou ženou navštívil uprchlické tábory v Berlíně a poté východní Německo. Setkal se tam s obrovskou silou komunistického režimu, který měl za následek strach, zoufalství a nedůvěru. Do 60. let minulého století, kdy v Evropě vládl komunismus.

Ve čten z knihy Pašerákem ve službách Nejvyššího sledujeme, jak v 60. letech minulého století začal mladý Holanďan Andrew podnikat své první misijní cesty za železnou oponu. Doléhala na něj samota. Potřeboval manželku. Po třetí modlitbě věděl, kam má jít. Rozhodnutí ale mělo padnout až po jeho další cestě do Maďarska. Jak to dopadlo, uslyšíme v dalším dílu v podání Petra Hodece.

Ve čtení z knihy misionáře Andrewa Pašerákem ve službách Nejvyššího jsme se vrátili do roku 1957 a nahlédli jsme do tehdejší Jugoslávie, kam se Andrew dostal na 50 dní. Setkal se tam s hladem po Bohu a nedostatkem Biblí. Jeho další úkol byl jasný. Stane se pašerákem Biblí do komunistických zemí. jeho další kroky přiblíží Petr Hodec.

Sledujeme, jak Bůh povolal do služby misionáře za železnou oponou holandského mladého muže Andrewa. Po několika letech příprav a hledání Boží vůle konečně nastal čas, kdy mohl vyrazit na cestu. Jeho cílem byla Jugoslávie. Co tam na něj čekalo, bude z jeho knihy Pašerákem ve službách Nejvyššího opět číst Petr Hodec.

Stát se misionářem v 50 letech minulého století bylo něco úplně jiného, než je to v dnešní době. Andrew, který svou životní cestu popisuje ve své knize Pašerákem ve službách Nejvyššího, přijal za svůj úkol pomáhat v církvi za "železnou oponou". Když navštívil Varšavu a Prahu, byl ohromen, s čím se setkal. Církev neměla přístup k Biblím. To ještě netušil, že uvidí něco mnohem horšího. Jeho další kroky přiblíží Petr Hodec.

Sledovali jsme první krůčky misijního úsilí mladého Holanďana Andrewa. Po návratu z biblické školy se vydal poprvé za železnou oponu. Ve Varšavě se setkal s křesťany i lidmi na ulici a s ohromnou silou komunistického režimu a jeho propagandy. Z knihy Pašerákem ve službách Nejvyššího čte Petr Hodec.

Když máme dostatek všeho, jen těžko se naučíme žít z víry. Andrew, jehož životní příběh sledujeme, se rozhodl stát misionářem. Na biblické škole měl mnoho příležitostí učit se žít z víry a důvěřovat Bohu. Knihu s jeho příběhem s názvem Pašerákem ve službách Nejvyššího otevřeme spolu s Petrem Hodecem.

Cesta k tomu, aby se někdo stal misionářem, může být dlouhá a dobrodružná. Holanďan Andrew/ byl velmi odhodlaný, a tak se vydal do Anglie, aniž by uměl anglicky a měl peníze. Věřil, že má namířeno tam, kde ho chce mít Bůh. Co následovalo? Z knihy Pašerákem ve službách Nejvyššího číst Petr Hodec.

Bůh oslovuje a povolává do různých služeb. Povolání do misie prožil krátce po druhé světové válce i Holanďan Andrew. Celý svůj příběh vložil do knihy Pašerákem ve službách Nejvyššího, kterou otevíráme v podání Petra Hodece.

Cesta misionáře Andrewa k Bohu vedla přes válečné utrpení a divoké hledání smyslu života. Nakonec za jedné bouřlivé noci řekl Bohu, že pokud mu ukáže cestu, bude ho následovat. Z knihy Pašerákem ve službách Nejvyššího čte Petr Hodec.

Cvičit se pro boj a ocitnout se uprostřed opravdové války, to jsou dvě zcela odlišné věci. Zažil to i mladý Andrew, který vypráví svůj životní příběh v knize Pašerákem ve službách Nejvyššího. Poté, co si v boji zmrzačil nohu a musel skončit jako voják, se stupňovaly jeho pocity viny a marnost. Bylo mu 21 let a byl mrzák. Jeho další osudy přiblíží Petr Hodec.

Mladý Holanďan Andrew, se kterým se setkáváme ve čtení na pokračování díky jeho knize Pašerákem ve službách Nejvyššího, měl dobrodružnou povahu. Proto se po skončení druhé světové války stal vojákem a vydal se do Indonésie bojovat ve službách královny za zachování holandské kolonie. Nedocházelo mu, že zanedlouho bude muset zabíjet lidi. Cítil se silný do chvíle, kdy se ocitl v opravdovém boji. Jeho příběh pokračuje v podání Petra Hodece.

Někteří lidé prožijí takový život, že si to zasluhuje napsat knihu. Patří k nim zcela jistě také Holanďan Andrew, jehož příběh sledujeme ve čtení na pokračování. Znovu se ocitneme na holandském venkově na počátku druhé světové války. Z knihy Pašerákem ve službách Nejvyššího čte Petr Hodec.

Kniha Pašerákem ve službách Nejvyššího popisuje začátky služby bratra Andrewa, který pašoval Bible do zemí za „železnou oponou“. Počet zemí, kde takto podporoval křesťany, nakonec přesáhl číslo šedesát. A tak se z původně malé holandské misie v průběhu let stala mezinárodní organizace nazvaná Open Doors s kancelářemi ve dvaceti zemích světa a dvěma sty pracovníky na plný úvazek. Ocitneme v Holandsku v době, kdy začínala druhá světová válka. Tam začíná příběh chlapce Andrewa, který budeme sledovat.

Ve čtení na pokračování se dnes uzavře příběh rodiny Kašparovy a vrátíme se obloukem z období druhé světové války do současnosti. Z knihy Marie Frydrychové Cena života je život čte naposledy Ondřej Brdečko.

Ve čtení z knihy Marie Frydrychové Cena života je život se dostáváme k závěru druhé světové války a celého příběhu rodiny Kašparů, který líčí. Muži, kteří přežili , se vracejí domů. Také Luba čeká na svého manžela Josefa.

Ve čtení na pokračování otevíráme knihu Marie Frydrychové Cena života je život, ve které sledujeme život jedné obyčejné české rodiny, která žila v době druhé světové války na Ukrajině. Konec války se blíží, těžké boje za svobodu vrcholí a přinášejí mnohé oběti. Také Josef Kašpar, jehož osudy sledujeme, byl zraněn a musel se léčit.

Ve čtení z knihy Marie Frydrychové Cena života je život ocitneme uprostřed těžkých bojů v Dukelském průsmyku v srpnu 1944, kde bojovala československá armáda s nacisty. Další osudy Josefa Kašpara, který se do boje přidal z Ukrajiny, přiblíží Lenka Malinová.

Druhá světová válka trvala už dlouhé 4 roky a přinesla mnoho utrpení. Jak ji prožívala jedna mladá česká rodina, která žila v té době na Ukrajině, vylíčila podle skutečného příběhu Marie Frydrychová ve své knize Cena života je život. Čte Lenka Malinová.

Za druhé světové války prokázali mnozí bezejmenní hrdinové svou statečnost. Třeba tak, že schovali Židy, kterým šlo o život. Příběh jedné takové obyčejné české rodiny, žijící na Ukrajině, zachytila Marie Frydrychová ve své knize Cena života je život. Čte Lenka Malinová.

Ve čtení na pokračování se ocitneme opět na Ukrajině v době druhé světové války. Manželé Kašparovi se rozhodli přemístit mladý židovský pár, který ukrývali před nacisty, na jiné místo. Jak se všechno vyvíjelo, uslyšíte v další kapitole z knihy Marie Frydrychové Cena života je život v podání Lenky Malinové.

Období druhé světové války bylo těžké a smutné. Přesto je dobré si ho připomínat. Ve čtení na pokračování se proto vracíme ke knize Marie Frydrychové Cena života je život. Líčí v ní skutečný příběh jedné české rodiny, která žila tehdy na Ukrajině a ukrývala mladý židovský pár.

Skutečný životní příběh rodiny Kašparů, kteří žili v době druhé světové války na Ukrajině, přibližuje ve své knize Cena života je život Marie Frydrychová. Nelehkou dobu, strach i odvahu mnoha obyčejných lidí si připomeneme Lenka Malinová.

Kniha Marie Frydrychové Cena života je život popisuje skutečný příběh jedné české rodiny, která žila za druhé světové války na Ukrajině, a rozhodla se ukrýt mladé židovské manžele. Snažili se o své hosty starat co nejlépe, i když zároveň prožívali velký strach z Němců, kteří byli stále nablízku. Čte Lenka Malinová.

Židé byli vždy pronásledováni. V době druhé světové války je Němci chtěli zcela jako národ vyhladit. Kniha Marie Frydrychové Cena života je život líčí skutečný příběh jedné české rodiny, žijící na Ukrajině, která se rozhodla zachránit život mladým židovským manželům. Znamenalo to problémy a strach.

Kniha Marie Frydrychové Cena života je život popisuje život jedné mladé české rodiny, která se za druhé světové války rozhodla zachránit před jistou smrtí mladý židovský pár. Další osudy rodiny Kašparů přiblíží Lenka Malinová.

Ve čtení na pokračování se opět vrátíme do těžké doby druhé světové války. Kniha Marie Frydrychové Cena života je život líčí osudy jedné české rodiny, žijící na Ukrajině, která byla postavena před vážné rozhodnutí. V dalším dílu se ponoříme trochu víc do historie.

Ve čtení na pokračování se ocitneme na Ukrajině na konci druhé světové války. Tam se odehrává příběh jedné rodiny, který vypráví ve své knize Cena života je život Marie Frydrychová.

V knize Cena života je život dává Marie Frydrychová nahlédnout do života jedné obyčejné rodiny, která živa v době druhé světové války na Ukrajině a schovala u sebe mladý židovský pár. Celý svůj životní příběh vypráví svému pravnukovi prababička, která ve vysokém věku dostala židovské vyznamenání.

Rozloučíme se se vzpomínkovou knihou Ludmily Hallerové, kterou nazvala Pod oblakem. Naposledy čte Rozita Mertová.

Pomalu se dostáváme k závěru knihy o životě Ludmily Hallerové s názvem Pod oblakem. A jak už to tak bývá, vynořují se vzpomínky.

Díky její knize s názvem Pod oblakem nasloucháme životnímu příběhu Ludmily Hallerové, která byla ve svém vysokém věku stále ve spojení s celým světem pomocí počítače a internetu. Mnoha lidem mohla elektronickou cestou posloužit a povzbudit je. Stále tak mohla být ve spojení s lidmi, které nemohla navštívit. Stala se pro ně babičkou Ludmilou.

Rozmanitý, dobrodružný a místy dramatický - tak by se dal nazvat život Ludmily Hallerové, do kterého nahlížíme ve čtení z její knihy Pod oblakem. Chtěla být lékařkou a jít na misii do Afriky, ale Bůh jí život naplánoval jinak. Až do svého stáří stále hledala, kde a jak mu může sloužit.

Říká se, že někdo má takový život, že by vydal na knihu. Platí to také o Ludmile Hallerové. Do své vzpomínkové knihy s názvem Pod oblakem vložila nejen svůj životopis, ale především svou touhu po Bohu a jeho blízkosti. Celý život všechno řešila s ním a učila se řídit jeho radami. I když jí hrozila ztráta zraku a hrozila operace srdce, modlila se. Její životní příběh pokračuje v podání Rozity Mertové.

Ludmila Hallerová se vždy snažila řídit Božími radami a za vše se modlila. Modlila se, kdaž si s něčím nevěděla rady, i když byla nemocná. A Bůh jí odpovídal a pomáhal, protože je živý a mocný. Do jejího života nahlížíme díky knize Pod oblakem, ze které čte Rozita Mertová.

Ludmila Hallerová, do jejíhož života nahlížíme díky její autobiografické knize Pod oblakem, žila vždy velmi aktivní život. Když jí bylo přes 70 let, začala organizovat zájezdy do Izraele a přednášky. Čte Rozita Mertová.

Ve čtení ze vzpomínkové knihy Ludmily Hallerové s názvem Pod oblakem jsme se dostali do bodu, kdy po smrti manžela vstoupila do nové životní etapy, ve které se zaměřila na Izrael a organizování zájezdů do Zaslíbené země. Z její autobiografické knihy Pod oblakem čte Rozita Mertová.

Procházíme životem Ludmily Hallerové, která byla v české církvi nazývána babičkou Ludmilou. I po smrti svého milovaného manžela zůstala aktivní a začala organizovat zájezdy do Izraele. Z její vzpomínkové knihy s názvem Pod oblakem čte Rozita Mertová.